Den 1.
PRAHA/VÍDEŇ - ORÁN
Odlet na sever Afriky, žádný časový posun, ale ihned maximální
exotika.
"Tak francouzské, že by to mohla být Francie, ale zároveň tak
ohromně cizí a vzdálené!" Takto popisuje Alžírsko Albert Camus,
nositel Nobelovy ceny za literaturu, který se zde narodil. O
Alžírsku vypráví jako o ideální středomořské společnosti a o Tipase
(kterou navštívíme) jako o pohanském místě se silnou morálkou, kde
lidé vyznávají do dnešních dnů tradiční hodnoty.
Vítejte v největší zemi Afriky, která je zároveň nejrozsáhlejší
arabskou zemí světa. Za posledních třicet let ji nenavštívilo mnoho
turistů, ale SEN její kouzlo dobře zná a nyní pro vás připravilo
rozsáhlý a kvalitní program, se kterým ho odhalíte i vy.
Přistáváme v Oranu, druhém největším městě Alžírska. Nikdy jste o
něm neslyšeli? Přitom je to jedno z nejkrásnějších měst ve
Středomoří, které svou krásou a komplexností konkuruje hlavnímu
městu Alžíru, kam naše cesty zamíří zítra. Pokud se chcete před
návštěvou Oranu naladit, přečtěte si román Alberta Camuse Mor,
který se zde odehrává. Opět si připadáme trochu jako v Paříži a
užíváme si vytříbené kultury. V 9. století tu ještě běhali lvi!
Později bylo toto město centrem Španělů (Andalusanů a Kastilců),
kteří se u moci střídali s osmanskými Turky. Francouzské
architektuře konkuruje Beyův palác ze 14. století a pevnost sultána
Abou Hassana.
Vyměňujeme dináry v lepším kurzu, vychutnáváme si první vodní dýmku
a alžírskou silnou kávu. Určitě ochutnejte chorbu - skvělou polévku
s cibulí a rajčaty v masovém vývaru. Na stole je vždycky chléb,
vždyť Alžírsku se kdysi říkalo římská a později evropská sýpka.
Všechny ty úžasné druhy chleba a jejich kvalita jsou opravdu
ohromující. Dejte si kuskus - národní jídlo Maghrebu, ale i celého
Alžírska. Dáte si ho s jehněčím nebo s rybou, jak je pro Oran
typické? Říká se také, že nejlepší je tajine - pokrm připravovaný
dušením pod speciální pokličkou. K tomu všemu můžete na trhu
ochutnat čerstvý turecký med, loukoumi, baklavu nebo chalvu jako
dezert. A k tomu všemu si dejte skvělou kávu! V tento den máme také
vyhrazený čas na neznámé středomořské pláže, takže si nezapomeňte
přibalit plavky! Poznávání alžírské dvojky naplno a všemi
smysly.
Den 2.
ORÁN - TIPASA - ALŽÍR
Dnes se přesouváme do Tipasy (oblast UNESCO) - prastarého římského
města situovaného na břehu moře. Římské vily, amfiteátr, ale i
stadion pro zápasy gladiátorů. Projdeme se po Cardo Maximus, kde na
průsečíku s Dekumanus maximus najdeme 2000 let staré napajedlo pro
koně. Očividně tehdy stavět uměli! Budeme obdivovat římské památky
doslova na břehu moře, což jistě ocení lovci unikátních záběrů.
Nenecháme si ujít ani originální florální mozaiky v bazilice,
opuštěné sarkofágy, neznámé chrámy. Ne, nezdá se vám to! Jsme ve
městě pod patronací UNESCO, a nikde žádní zahraniční turisté! SEN
zná dobře ukryté poklady planety ... Je čas oběda, a protože jsme u
moře, doporučujeme rybí speciality (chobotnice, krevety, čerstvé
grilované ryby), které ochutnáme v kvalitní "SEN restauraci" ve
městě Cherchell, kdysi nazývané Cézarei (podle Julie Cézara). Na
těchto místech je vidět kromě římského i řecký, a hlavně fénický
vliv. Vše, co jsme dosud věděli o Římanech či Kartágu, se před
našimi zraky najednou skládá jako puzzle ... Na konec si necháváme
to nejlepší - památku, kterou máme v SEN z celého Alžírska
nejraději. V hrobce, vyšší než jakýkoli panelák v Čechách, je
pohřben Mauretánský král Juba II a jeho žena Selena, která vzešla z
lásky Kleopatry a Marca Antonia. Teď už opravdu všechno začíná do
sebe zapadat ... Hrobka je obrovská, impozantní, a my máme dost
času ji objevit. Troufnete si vyjít na její vrchol?
Večer přejezd do hlavního města Alžíru, které vás pohltí svou
středomořskou atmosférou. Poloha našeho hotelu je vynikající,
nachází se v absolutním centru města, v klidné boční ulici, ale jen
třicet metrů od alžírské třídy Champs-Élysées - od Avenue Didouch
Murad plné obchodů, kaváren a restaurací.
Den 3.
ALŽÍR - CONSTANTINE
Po snídani na nejvyšším patře hotelu s krásným výhledem na
koloniální architekturu začínáme důkladnou prohlídku Alžíru -
sedmimilionové hlavního města, podle kterého dostala název celá
země. Projdeme se křížem po hlavní tepně města Didouche Mourad,
kdysi zvané Rue Michelet, až po Larbi Ben M`hidi (známé po starém
jako Rue d`Isly). Unikátní rybářská mešita s půdorysem ve tvaru
křesťanského kříže, nejstarší i nejkrásnější mešita města
Ketchaoua. Zavítáme i k mešitě s nejvyšším minaretem světa a
vychutnáme si výhled na Notre-Dame d`Afrique - katedrálu v
neobyzantském stylu ve čtvrti Bologhine s křesťanským a židovským
hřbitovem. Na opačné straně Středozemního moře, na stejně vysokém
brale se tyčí katedrála Notre-Dame de la Garde - nejznámější
památka Marseille. Pokud jste v tomto jihofrancouzském městě byly,
Alžír vám ho možná bude připomínat. Až na to, že Alžír je ještě
hezčí a velkolepější. Nafotíme si nádhernou budovu pošty Grand
Poste, ale i novou poštu s berberským písmem, které se vedle
arabštiny a francouzštiny až nedávno stalo státním jazykem. Tato
část Alžíru vám bude připomínat ty nejkrásnější francouzské
velkoměsta, s nádhernými bílými domy a malebnými kavárnami z dob
francouzské nadvlády.
Následně se ponoříme do Qasbah - části města, která je pod
patronací UNESCO. Qasbah je v absolutním protikladu k uhlazeným
francouzským bílým bulvárům. Už nic nemůže být odlišnější! Dýchá na
vás atmosféra jako z filmu Pepe le Moko se skvělým Jeanem Gabin,
který si tu zahrál zamilovaného pařížského gangstera Pepeho.
Francouzi napadli Alžírsko v roce 1830, šlo o první kolonizaci
arabské země od dob křižáckých válek. A historie Alžíru, to je i
vzdor, který zde pocítíte ... Qasbah - to jsou křivolaké arabské a
turecké uličky, které jsou vlastně jakousi nedobytnou pevností,
postavenou piráty proti pirátům. Projdeme umělecké obchůdky, tajné
schodiště a zákoutí, nakoukneme do překrásných vchodů s modrými
kachličkami, budeme obdivovat umělecké grafity exotických
řemeslníků .... Prostě se v Qasbah přeneseme několik století
dozadu. Na závěr dne rozeženeme holuby na náměstí Martyr, projdeme
se po nádherné promenádě podél moře. Málokterý Čech tuší, že u
Středozemního moře se nachází takové nádherné město, kterému
overturizmus zatím nehrozí.
Viděli jsme spoustu neuvěřitelných věcí, ale ještě není konec! Čeká
nás místní přelet do východní metropole Alžírska, do Constantine -
nádherného města postaveného na obou stranách hlubokého údolí,
které je propojeno mnoha mosty. Constantine se proto přezdívá město
mostů. Až do roku 1929 zde stál nejvyšší most na světě.
Constantine je pojmenováno po římském císaři Konstantinu Velikém,
ale město původně založili Féničané. Následně jej Římané
pojmenovali Cirta (Sirta). Constantine je velmi kulturní město se
čtyřmi univerzitami, plné mladých temperamentních lidí. Určitě si
zde uděláme čas na Qasbu, kterou projdeme odshora až dolů k divadlu
s křížem-křížem. Protože zde přespíme, máme čas i na gurmánské
požitky, vždyť právě odtud pochází nejlepší kesra (la kesra) -
chléb z krupice, který se peče přímo před vámi a maže se buď
olivovým olejem, nebo k snídani medem.
Den 4.
CONSTANTINE - DJEMILA - ALŽÍR - DJANET
Brzký ranní odjezd z Constantine podél západního pobřeží. Zelené
kopce, modré moře, obrovské pumpy a vy máte na první pohled pocit,
že jste někde na jihu Evropy, nikdy byste neřekli, že jste v
Africe.
Sjíždíme z dálnice a po klikatých silnicích přes oblast olivovníků,
odkud pochází rodina slavného fotbalisty Zinedina Zidana, míříme do
Djemily.
DJEMILA je jednou z nejvíce fascinujících římských památek naší
planety. Říká se, že půvab, s jakým je originálně usazena v terénu,
ve světě nemá obdoby. Opravdu, když se podíváte na rozsáhle město
pod vámi vsazené do hor, musíte pouze souhlasit. Skutečná nádhera!
Město vybudované před 2000 lety pro vysloužilé válečné veterány,
kteří sem chodili za ideálním klimatem, příjemnější než v samotném
Římě a za radovánkami. Město bylo křesťanské, a tak navštívíme i
dvě baziliky a baptisterium (křtitelnici). Dále Karakalův oblouk,
originál obrovské Jupiterovy sochy z bílého mramoru a absolutně
unikátní fontánu.
Všechna velká římská města měla lázně, které sestávaly ze tří
částí: caldarium (teplá část), Tapidárium (středně teplá část) a
Frigidarium (studená část), ale zde je navíc ještě část Solárium,
kde se vojáci slunili se svými konkubínami. Amfiteátr mimo zdi
města má vskutku unikátní polohu. Opravdu jsme tady, uprostřed
takové úžasné památky zapsané pod patronát UNESCO, zcela sami, bez
jakýchkoliv turistů? Minimálně nejbližší rok ještě ano ...
Socha Odysea a muzeum mozaik z 1. až 4. století jsou rovněž velkou
vzácností. 1700 metrů čtverečních mozaik je opravdu slušnou
sbírkou, zvláště pokud některé z nich jsou považovány za
nejvýznamnější na světě. Pojďte hledat odpovědi na otázky, proč je
na některých mozaikách ten podivný hákový kříž? Při legendě o
Dionysis přinesené z Bakchovho chrámu se zase budete červenat a
uznáte, že vlastně nejsme až tak liberální společností. Tuto
mozaiku najdete za rohem v místnosti číslo tři, ale pokud nemáte
dobrého průvodce, ani ji neobjevíte ... Uvidíte také prastaré
lékařské instrumenty, zámky na dveře, šperky ... To vše nás vtáhne
do historického života v nádherné Djemile.
A pak přejezd do hlavního, známého Alžíru, odkud se večerním letem
(2200 km) vydáme na divoký jih. Přílet, setkání s našimi ověřenými
partnery a přejezd 30 km do oázy Djanet, tradiční pouštní chaty v
centru města. Jedná se o velmi základní ubytování, ale zde v centru
Djanetu je jediné. Ubytování má klimatizaci a také tekoucí sprchu.
Svou elektroniku si dobijete na maximum.
Den 5 - 39 . TASSILI N'AJJER Vzbudíme se na úpatí
hor Tassilli, na okraji nekonečných písečných dun Erg Admer.
Snídaně v německé restauraci v naší lodži, poslední vychutnávání
toho, čemu se říká na Sahaře civilizace. Máme víza, předem vyřízené
povolení, ale ráno stráví náš partner Mohammad zapsáním pasů na
gendarmarie. Toto je zároveň čas skočit na blízký trh a koupit si
tuarégske šaty (džalábiu) a turban (čéč), projít se po oáze a začít
se aklimatizovat na obrovské horka. Následně nasedneme do našich
4x4 a vyrážíme za velkým dobrodružstvím. Opustíme oázu a nepotkáme
žádného turistu, jsme odkázáni pouze na sebe. Jsme připraveni! Máme
dvě terénní auta a jedno auto tvoří doprovod - průvodce, kuchař a
vařič čaje. Máme pro vás stany, karimatky, komplet kempovací
výbavu, jídlo a vodu na celou dobu - Veškerý náš doprovod jsou
Tuaregové - lidé pouště. Cokoliv by se stalo, tito lidé vyřeší.
Známe je a vybrali jsme nejkvalitnější a seriózní. Putujeme od
libyjsko-nigerských hranic po proslulé Transsahara Highway do
neznáma. Všechny fotografie, které najdete k této cestě, můžete
nafotit i vy, neboť navštívíte stejná místa. Dlouho jsme tuto cestu
připravovali. Je třeba si uvědomit že národní park Tassili n`Ajjer
(UNESCO) je rozlohou o polovinu větší než Slovensko. Vy uvidíte to
nejlepší! Většinu míst, které navštívíte, byste marně hledali na
mapě, ale pro rozsah cesty si třeba uvědomit, že mezi dvěma oázami,
které jsou součástí naší expedice, tedy mezi Djanet a Ihrirom je
220 km. To je na Sahaře velmi daleko. Vyrazili jsme, opustili
městečko a kolem se objeví nebývalá nádhera. Takto vypadá Sahara!
Jde o největší horkou poušť světa s rozlohou Evropy a vy jste v
jejím srdci. Sahara je překrásná. Po chvíli se objeví nádherné hory
a my vstoupíme branou do národního parku. Pokud někomu ukážete tyto
fotografie, bude si myslet, že jste v Arizoně či Utahu. Nisméně tam
je mnoho turistů, zde jste jediní. A být v dnešní době overturizmu
sám, je největší luxus. Kolem poledne přijdeme k vysokým skaliskům
v oblasti Tikoubaouine, které vrhají stín, což je absolutní základ,
abyste ta horka přes oběd uměli přežít. Kuchař zde z čerstvých
surovin vykouzlí tříchodový oběd. Vy máte šanci projít se okolím,
ale pozor, abyste nezabloudili. Dejte vždy vědět průvodci, který
půjde s vámi, vždy si kromě fotoaparátu berte láhev s vodou! Po
návratu si pusťte hudební skupinu Tikoubaouine, ale my v SEN dáváme
přednost tuarégské skupině Tinariwen, která vznikla zde v Alžírsku
a reprezentovala Alžírsko na světovém šampionátu ve fotbale.
Nejraději máme jejich páté album Tassili. Ano, název alba je
oblastí, kde se nacházíte, neboť i pro Tuaregy je Tassili unikátem.
Máme pro vás kempové stoly, židle, talíře, příbory, sklenice. Jste
uprostřed ničeho ve skutečně drsných horkých podmínkách, ale s
touto výbavou se to dá vydržet. Po dobrém obědě si dáme tuarégský
čaj, který pro nás připravili v asi hodinu a půl trvajícím rituálu
přímo na ohýnku. Čaj přelévají desítky krát z konvičky do sklenice
a zpět, aby se okysličil, je to ohromné umění připravit kvalitní
tuarégský čaj. Tuaregové mají čas, do přípravy dají veškerou
energii. Vždy se pijí tři skleněné pohárky - velké jako naše
panáky. Slunce trošku klesne, naši průvodci vše rychle sbalí,
naloží a vyrážíme. Mějte s sebou nabíječku do zapalování, abyste si
nabili mobil a mějte náhradní baterie do fotoaparátu. Vyplatí se
to. Pevný terén se zpod kol ztratil a my zapadáváme do písku,
vytlačujeme a hledáme cestu, kde se písek nepropadá, jedeme
hlouběji až tam, kde se opravdu cítíme jako uprostřed pouště.
Zaparkujeme pod naší dunou v závětří, auta přisuneme k sobě,
abychom byli chráněni před pouštní bouří, naši průvodci nám postaví
stany a dají do nich karimatky. Pokud jedete na Saharu od listopadu
do března, doporučujeme určitě vzít si spacáky, v noci se totiž
překvapivě ochladí. Vyšplháte se na nejbližší dunu a procházíte po
vrcholech dun, které se táhnou do nekonečna. Společně s Enedi (v
Čadu), Tenere (Niger) se právě Tassili považuje za nejkrásnější
část Sahary, která je rozlohou velká jako Evropa. Večeře připravena
vaším privátním kuchařem obsahuje vždy i zeleninu (nikdy jsme v
těchto sterilních pouštních podmínkách neměli žaludeční problémy).
Stmívá se, slunce zapadá nad dunami, váš ohýnek hoří a na obloze se
objevují miliony hvězd. Už dlouho jste nezažili takovou romantiku,
nikde nikdo, pouze vy, vaši kamarádi a Tuaregové, pro které je tato
nehostinná část naší země životem, který nadevše milují.
Den 6.
DJANET - IHRIR
Dejte si budíček před svítáním, protože zachytit východ slunce na
Sahaře je úžasné divadlo. Neotravuje nás zvonění mobilu a čas se
najednou zpomalil a není jiné možnosti, než jej přizpůsobit slunci.
Slunce řídí celou naši cestu Saharou. Teď ráno, když je písek ještě
studený, jsou první sluneční paprsky velmi příjemným pohlazením.
Žlutá kolem nás se mění na oranžovou a o pár minut na zářivě
červenou. Máme tu vak s vodou na hygienu, na wc chodíme s lopatou
za dunu (za strom je to daleko). Nasnídáme se, Tuaregové všechno
sbalí a vyrazíme za dalším dobrodružstvím.
Opět jiné scenérie, neskutečné výhledy na hory, které se do
takových zvláštních tvarů vytvarovaly právě pro obrovské změny
teploty. Přes den neuvěřitelné horko, ale v noci zima. Všechno je
tu tak skutečné, tak silné, jako byste toto už někdy zažili. Vždyť
všichni lidé pocházíme z Afriky a někde hluboko v nás to je.
Zastavujeme se v oblasti Didier, v oblasti nejvzácnějších
petroflyfů naší planety. Vyryté obrazce antilop, žiraf, nosorožců,
lvů, leopardů, lidí. Vytáhněte si nejpoužívanější bankovku
Alžírska, 1000 dinárů a na ní najdete obrázek gazely. Stejný
obrázek je nyní před vámi na skále. Na světě je množství míst s
petroglyfy. Toto je to nejdůležitější.
Po obědě vstupujeme hluboko do národního parku a dostáváme se do
oázy Ihrir. Klesáme o čtyři sta metrů níže a je ještě tepleji.
Najednou jako zázrakem vidíme guelta (jezero). Poušť všude kolem
tisíce kilometrů a zde sytá zeleň datlovníkových palem. Je to
skutečně zázrak. Projdeme se ke gueltě, kde se hlavně před západem
slunce odehrává celý společenský život. Odvážní se v ní mohou
vykoupat, ale pozor na bilhariózu. V Ihrire se nastříkejte
repelentem. Voda se z guelty vypařuje, ale někde z podzemí stále
přitéká nová. Je to takto od nepaměti. Noc ve stanech nebo v
lokálních kruhových afrických domcích. Je šance si něco dokoupit a
dobít elektroniku. Oáza Ihrir má proud, a dokonce mobilní
signál.
Den 7.
ESSENDILÈNE
Dnes nás čeká nádherný den, opět cosi nového. Míříme zpět do
známého Kano Essendilène. Bez terénních aut bychom se nepohnuli a
zůstaly pouze na začátku. Máte chuť na trekking? Určitě si vezměte
pokrývku hlavy, hodně vody a pevnou obuv. Strmé skalnaté, úžasné
fotografie. Essendilène je perla zeleně, kde jsou palmy a oleandry
konfrontovány s úzkými pískovcovými věžemi. Na konci kaňonu pod
věžemi, které jako by prstem ukazovaly na modré nebesa, je guelta s
čerstvou vodou. Vy trekujete nebo fotografujete a kuchař chystá váš
poslední oběd. Následně překřížíme pískové cesty a přesuneme se na
jih až za odbočku na Libyi a Niger, kde zamíříme k poslednímu
fascinujícímu zážitku, ke skále plačící krávy. Opět nádherné duny
ideální na fotografii a osamocené skály, při kterých kdysi před
deseti tisíci lety pásl pastýř na zelených loukách svá stáda.
Postupně bylo trávy stále méně a krávy neměli co jíst a začaly
plakat. Fascinující petroglyfy, který nám v jednoduchých
(picassovských) tazích osvětlí, co se stalo. Umění je tu s námi od
našeho počátku, ale tady na Sahaře zůstalo zachováno to nejstarší
umění v nejlepší kvalitě. Slunce zapadá a my se loučíme s naší
Saharou. Dotkli jsme se nekonečna a už chápeme, proč se mnozí lidé
tak často do Sahary vracejí, proč se do nehostinné pouště doslova
zamilují.
Den 8.
Těsně po půlnoci odjezd na letiště, odlet do hlavního města, a
ještě týž den odlet domů. Toto je velmi náročný závěr. Přestup na
mezinárodním letišti v Alžíru, zacheckovaní se na odlet domů. Cesta
do srdce Sahary je exkluzivní cestou, která vás posune v cestování
na jinou úroveň. Náročná, ale úžasná cesta. Nyní jste unavení, ale
až si budete zpětně prohlížet fotografie, budete hrdí a
šťastní.
|
zpět
