Den 1.
EVROPA - ZANZIBAR
Check in a let do Afriky. Máte všechno sbalené a jste připraveni na
cestu za sluncem na Zanzibar? Jste připraveni na autentické
vnitrozemí a moderní plážové hotely? Pokud ano, tak se připoutejte,
protože letíme!
Den 2.
ZANZIBAR
Přistáváme na ostrově hřebíčku, což byl v minulosti jeden z
nejhlavnějších zdrojů příjmů. V dnešní době je ostrov soustředěn na
turismus. Množství hotelů různých kategorií a úrovní dokáže lahodit
každému příchozímu. Nádherná voda a pláže ostrova jsou proslulé a
jsou cílem turistů již od počátku 20.století. Dopřejte si skutečný
odpočinek na pláži nebo u bazénu. Pokud chcete žít aktivněji a
zpestřit si odpočinek fakultativními výlety, nahlédněte do našich
Doplňkových služeb, kde si můžete vybrat z více možností. Věříme,
že Vás něco osloví a Vy tak ze Zanzibaru uvidíte víc, než jen
hotelový komplex a pláž. Nikdo Vám však nebude zazlívat, pokud
lenošením strávíte zbytek dovolené. Teplé podnebí tohoto tropického
ráje je na takovou aktivitu jako stvořené. Příjemný servis v hotelu
a vynikající strava jsou doplňkem toho, co od Zanzibaru očekáváte.
Ochutnejte ovoce, které u nás takto dozrálé těžko najdete, pokud
máte rádi dary moře, určitě si užijete dostatečně i v této oblasti.
Při západu slunce si dopřejte některý z koktejlů a po večeři
posezení v jemném vánku při sklence vína.
Po příletu na Vás čeká náš místní partner, který se o Vás postará a
pokud budete mít zájem, zajistí Vám výlety po ostrově, nebo
cokoliv, co byste na ostrově chtěli dělat. Na bráně hotelu Vás
přivítá masajský strážce a na recepci dostanete od usměvavé
recepční klíč od pokoje, osvěžující ručníček a chladný džus. Tento
rajský ostrov Vás okouzlí a Vy si ho užijete.
Den 3.
ZANZIBAR
Pokud neplánujete ležet na pláži, vyrazte na průzkum ostrova.
Nejpopulárnějším výletem je návštěva farmy s kořením a Stone Town
(UNESCO od 2000). Jednoduše se dá spojit do jednoho výletu a
absolvovat ho za jeden den.
"V ten večer jsme se zastavili na Zanzibaru, kde byl vzduch naplněn
úžasnou kořenitě-sladkou vůní hřebíčku, a já jsem stál u kolejišti
ve starém arabském městě a přemýšlel, jaký šťastný mladý člověk
jsem byl, že jsem viděl všechny tyto úžasná místa" - napsal Roald
Dahl, známý britský spisovatel (Matilda, Charlie a továrna na
čokoládu, Kámoš obr) ve svých vzpomínkách na cesty po východní
Africe v letech 1938-1941. My se vydáme po těchto místech a budeme
nasávat atmosféru a vůně ostrova. Naše cesta Ungujou, jak se nazývá
hlavní ostrov Zanzibarského souostroví, začne na farmě s kořením.
Tyto zde začaly ve velkém vznikat s příchodem prvního Ománského
sultána jménem Seyid Said. Už jeho předchůdci viděli v ostrově
potenciál obchodu s kořením. Tento sultán vydal dekret, v němž
uložil všem obyvatelům na svých farmách zasadit dva hřebíčkové
stromy na jednu kokosovou palmu. Následně skupoval hřebíček a
obchodoval s ním po celém světě. Takto se ze Zanzibaru stala
hřebíčková mocnost a v nejlepším období dosahovaly až 90 %
celosvětové produkce. S hřebíčkem přicházelo na ostrovy i jiné
koření a exotické ovoce, které se zde do dnešních dnů pěstuje.
Některé koření dokonce pod státní kontrolou, jak zde bylo za
sultanátu. Na farmě uvidíme několik druhů koření a ovoce. Některé
nás překvapí, protože se s nimi setkáváme v kuchyni v úplně jiné
podobě. Na farmě si vychutnáme i typický Zanzibarský oběd. Paní
domu nám v jednoduchých podmínkách sama připraví vynikající jídlo z
těch nejčerstvějších surovin, a i v těch nejlepších hotelích na
tuto chuť budete vzpomínat. Po obědě se vydáme na průzkum starého
města, které je jako celek zapsáno na seznamu UNESCO. Začneme rybím
trhem, kam přinášejí rybáři čerstvé úlovky. Budete překvapeni, co
všechno v moři žije a co všechno se dá konzumovat. Tržnice je sama
o sobě zážitkem. Je rozdělena na část rybí, masovou, ovocnou a
ostatní zboží. Samozřejmě že se tu prodává i koření, ať už ve
velkých baleních, nebo připravené pro turisty jako dárky. Co
nekoupíte na farmě, dokoupíte na trhu. Z tržnice se projdeme k
anglikánské katedrále, která stojí na místě posledního trhu s
otroky ve východní Africe. Uvnitř katedrály si povíme zajímavosti,
které se vážou k tomuto smutnému období. O jeho konec se zasadil i
Dr.David Livingstone, známý misionář a cestovatel. Ten spolu s
třetím biskupem na Zanzibaru, Edwardem Steerem, požádali o povolení
k vybudování kostela jako památníku na tyto časy. A tak zde stojí
tato katedrála. Vedle ní je památník otrokům a v podzemí sousední
budovy jsou poslední dvě komory, kde byly otroci drženi před
prodejem. Vnoříme se hlouběji do města a kolem nádherně
vyřezávaných dveří, které poukazovaly na bohatství a postavení
rodiny, přijdeme na malé náměstíčko Jaws corner. Zde muži při čaji
a cigaretě diskutují o aktuálním dění na Zanzibaru. Pokračujeme
uličkami až k Domu zázraků - Beit Al Ajaib. Takto nazývají
sultánský palác, který byl prvním elektrifikovaným domem na
Zanzibaru a první dům ve východní Africe s výtahem. Jedno křídlo
sultánského paláce bylo i cílem kaňonového útoku během nejkratší
války v historii. Před něj jezdila i vlaková souprava na
úzkorozchodné koleji do druhého paláce v dnešním městečku Bububu. V
těsném sousedství stojí stará portugalská pevnost, která však nikdy
nesloužila svému účelu. Dnes se zde odehrávají kulturní akce a
koncerty. Ulička Gizenga s množstvím obchůdků vede k domu, ve
kterém určitou část svého dětství prožil Farrokh Bulsara - později
známý jako Freddie Mercury, zpěvák skupiny Queen. Narodil se v
Stone Town v roce 1946 během britského protektorátu, a tak po jeho
imigraci do Británie v roce 1964 mu bylo uděleno občanství. Od roku
1954 do 1963 navštěvoval školu v Indii, odkud jeho rodina
pocházela. Historické město nabízí bezpočet zajímavých zákoutí a
jeho typická swahilská atmosféra z něj dělá velký magnet. Nechte se
unášet historií a vůněmi, kterými je ostrov i město protkané.
Den 4.
ZANZIBAR
A co dnes? Odpočíváte, nebo se opět někam vydáte? Ostrov nabízí
další lákadla. Pokračujte v objevování ostrova. Z našeho resortu
procházíme kulturní krajinou a sledujeme, jak žijí místní v
tradičních vesnicích. Nejčastější plodinou zde je kokosová palma,
kterých zde roste několik desítek odrůd. Některé jsou určeny k pití
kokosové vody, některé na produkci kopry - strouhaného kokosu,
oleje a másla. Po celém ostrově jsou vesnice převážně z
jednoduchých domků postavených z korálového kamene a střechy z
palmového listí, přibývají však i domy z betonových tvárnic.
Dostaneme se do jižnější části ostrova až přijedeme do národního
parku Jozani Chwaka Bay. Tento park má za úkol chránit poslední
zbytek původního pralesa ostrova Unguja. Kromě samotného lesa,
který zde sestává z více různorodých stanovišť, chrání i poslední
zbytky skutečné Zanzibarský fauny. Právě tady v lese a na
přilehlých farmách žije Zanzibarský poddruh opice guerézy červené
(Piliocolobus kirkii), která nežije nikde jinde na světě, a dokonce
ji nechová žádná Zoo nebo soukromý chovatel. Její blízcí příbuzní
žijí na africké pevnině od východní až po pralesy západní Afriky.
Při ničení původního biotopu se jejich populace zmenšovala, až se
zastavila v 90. letech na počtu kolem 2000 jedinců. Díky intenzivní
ochraně se toto číslo zvyšovalo. V dnešní době žije v národním
parku Jozani a v okolních lesích přibližně 6000 těchto
fascinujících opic. Přímo v parku žijí habituované skupiny, které
jsou zvyklé na přítomnost lidí, ať už turisty nebo vědecké
pracovníky. Můžete se k nim přiblížit na malou vzdálenost a
sledovat jejich přirozené chování z bezprostřední blízkosti. Kromě
těchto primátů zde žijí i další zvířata. Kočkodani diadémový,
"sloní" rejsci, chameleóni, malé druhy antilop. Ještě do konce 90.
let v těchto končinách žili leopardi. Procházka lesem je zážitkem
samým o sobě. Najdete zde vysazen les z mahagonovníku, který
plynule přejde do původního lesa. Zde jsou zajímavé obrovské
pandanusy, které na rozdíl od našich pokojových, dorůstají
10-15metrové výšky. Nedaleko, přibližně 1 kilometr od vstupní
brány, se nachází chodník vybudovaný v mangrovových porostů. Opět
jiný ekosystém, který je závislý na přílivu a odlivu. Ve spleti
vzdušných kořenů stromů zde žije více druhů živočichů. Hledejte
velké kraby, nebo ty s jedním větším klepítka, množství ryb,
jejichž mláďata žijí v bezpečí kořenů mangrovů. Po této procházce
nás čeká už jen přesun do našeho hotelu za zaslouženým odpočinkem.
Za tyto dva dny jsme viděli to nejdůležitější z ostrova. Nejsou to
však jediné aktivity a pokud si chcete pobyt ještě zpestřit,
vyberte si z nabídky fakultativních aktivit v našich Doplňkových
službách.
Den 5 - 6 . ZANZIBAR Odpočinek v resortu na
ostrově hřebíčku se službami all inclusive, nebo fakultativní
aktivity z naší nabídky. Den 7.
ZANZIBAR - ARUSHA
Závěrečný den na Zanzibaru. Ráno si ještě vychutnáme teplé vlnky
Indického oceánu a vykoupeme se. Sbalit věci na cestu a odvezeme se
na letiště. Přeletíme přes průliv mezi pevninou a Zanzibarem a přes
pohoří Usambara přelétáme do Arushe, politického centra Afriky.
Kulisu nám tvoří nejvyšší hora Afriky - Kilimandžáro (UNESCO od
1987), které se tyčí jen pár desítek kilometrů od města. Pro ty,
kteří už chtějí mít první autentický zážitek, uděláme krátkou
procházku v centru města. Nachází se zde také bod, o němž se říká,
že je na půli cesty mezi Kapským městem a Káhirou. Vítejte
uprostřed Afriky. Rušné obchodní město, které při návštěvě v roce
1948 českoslovenští cestovatelé Zikmund a Hanzelka popsali jako
tržní osadu, kam přicházeli lidé za nákupy ze širokého okolí. Dnes
je to obchodní i politické centrum severní Tanzanie s populací více
než půl milionu obyvatel. Město nemá historické centrum, nejstarší
budova pochází z roku 1900 a byla první vojenskou posádkou v
oblasti, kterou si vybojovalo Německo v roce 1896. V dnešní době je
v této stavbě - Bome - malé muzeum věnované historii a přírodě
regionu. Na fotbalovém stadionu byla vyhlášena nezávislost
Tanganyika (pevninská část dnešní Tanzanie). Město bylo také
centrem natáčení filmu Határ! v hlavní roli s Johnem Waynem o
společnosti, která lovila zvířata pro Zoo a menažérií. Projdeme se
ulicemi a nasajeme první vůně Afriky ve stínu spící sopky Meru.
Den 8.
ARUSHA - TARANGIRE
Safari dobrodružství začíná. Opustíme Arushu a mezi kávovými
plantážemi se dostaneme z dešťového příkrovu hory Meru. Ta drží
mraky, které způsobují častější deště a tato oblast je tak
úrodnější. Země se rázem změní a z lesa eukalyptů a kávovníků se
stane savana s porostem akácií. Zde už uvidíme několik vesnic
původního obyvatelstva regionu - Masajů. Ti si krajinu dělí s
dalšími kmeny, jako jsou například Chagga. Ti už však nežijí tak
tradiční život, jak tito hrdí pastýři oblečení často v károvaných a
barevných látkách. Země se změnila a my se blížíme do oblasti,
která je oblíbená mezi divokou africkou faunou jako místo, kde je
téměř celoroční zdroj vody. Na konci období sucha se sem stahuje
zvěř ze širokého okolí k poslední tekoucí řece východně od
příkopové propadliny a západně od Masai stepy. Na tomto místě
vznikl v roce 1970 národní park Tarangire, který chrání toto vzácné
místo. Během celého roku se zde zdržuje velké množství zvířat, ale
jak země a napajedla vysychají v okolí, zvířata se sem stahují a
park se zahušťuje. Celoročně zde však naleznete velké množství
slonů, různých druhů antilop a gazel, zebry, žirafy, lvy, leopardy,
gepardy, buvoly a mnoho dalších. Vzácností jsou psi hyenovití a
gerenuci - žirafí antilopy. V řece žije početná komunita hrochů a
krokodýlů a na stromech se prohánějí kočkodani a paviáni. Lvi se
zde často vyvalují na stromech a množství ptáků sem láká ornitology
z celého světa. Žije jich zde více než 550 druhů. Díky vodě se tu
odehrává i malá migrace, kdy do oblasti za vodou přichází několik
tisíců pakoňů a zeber. I samotná krajina je zde unikátní. Savana
protkána keři a nižšími stromy je na většině území doplněna
fascinujícími baobaby. Obrovské stromy, které jako by měly kořeny
nad zemí a byly otočené hlavou dolů, jsou ikonou tohoto parku. Na
některých místech jich je tolik, až tvoří jakýsi prapodivný les
mohutných kmenů, a ještě zvláštnějších větví. Jejich dřevo není
tvrdé, ale spíše houbovité a strom si v tomto měkkém materiálu
uchovává vodu na období sucha. Sloni s oblibou v období s chabou
potravou okusují kůru a baobaby tak mají často dolámané a zjizvené
kmeny. Rychle se však rány zahojí a strom žije dále. Oběd formou
pikniku si dopřejeme s výhledem na řeku Tarangire, která dala jméno
oblasti i samotnému parku. Vrátíme se na hlavní, asfaltovou cestu a
přesuneme se savanou do městečka Mto Wa Mbu. Znamená to "Místo
komárů", my však přes toto městečko jen projdeme. Při cestě
ochutnáme červené banány, které zde rostou celoročně a Mto Wa Mbu
je jimi známé. Za městem je vstup do parku Manyara se stejnojmenným
jezerem, které sezónně obývají hejna plameňáků. Jezero leží na
úpatí strmého srázu Příkopové propadliny. Budeme prudce stoupat až
se dostaneme na náhorní planinu. Pozvolna stoupáme až do města
Karatu, které je posledním před bránou do dalšího přírodního
zázraku - kráteru Ngorongoro. Toto divadlo nás čeká zítra.
Den 9.
NGORONGORO
Brzy ráno nasedneme do safari auta s otevíratelnou střechou a po
pár minutách přijdeme na bránu chráněného území Ngorongoro (UNESCO
od 1979). Celá oblast rezervace s rozlohou 8.292km2 přímo navazuje
na další chráněná území a národní park Serengeti, který leží dále
na západ. Ngorongoro conservation area (NCA) bylo zřízeno jako
pokusný projekt na sledování negativního vlivu pastevních kmenů na
divokou přírodu. V době zápisu na seznam UNESCO v celém chráněném
území žilo více než 20 tisíc Masajů s 275 tisíc kusy dobytka. Na
vzniku projektu se podílel německý přírodovědec Bernhard Grzimek se
svým synem Michaelem. Oba strávili množství času pozorováním
přírody a tvořením systému ochrany celé oblasti Serengeti a
Ngorongoro. Michaelovi se stala osudnou pravděpodobně srážka jeho
průzkumného letadla se supem nad kráterem. Zahynul při tomto
neštěstí a na okraji kráteru má postaven památník. Po obou zůstal
unikátní dokumentární film Serengeti shall not die, u nás přeložen
jako Raj divokých zvířat, který získal prestižní mezinárodní
ocenění, včetně slavného Oscara. Filozofie klidného soužití Masajů,
divokých zvířat a v moderní době turistů je klíčovým cílem tohoto
chráněného území. Z dolní brány vystoupáme po klikaté a bahnité
cestě na okraj kráteru. Jižní a východní strana kráteru je porostlá
hustým lesem, kudy vedou cesty slonů a buvolů. Do skály jsou zde na
více místech sloními kly vyrýpané díry, které jsou pozůstatkem
dolování minerálů, které pomáhají slonům v neutralizaci žaludku. Po
20 minutách jízdy se ocitáme na vyhlídce do kráteru. Jedinečný
pohled, který Vás dostane. Díváte se do útrob bývalé sopky, která
se po erupci propadla sama do sebe a zanechala tak jedinou
neporušenou kalderu takových rozměrů na světě, která není zalita
vodou. Dno kráteru zabírá plochu zhruba 620km2 a žije zde více než
25 tisíc kusů velké zvěře. Z vyhlídku přejedeme po okraji kráteru k
jedné ze dvou cest, kterými se dá na dno dostat. Průměrný rozdíl ve
výšce mezi okrajem a dnem je 610 metrů, které našim autem
překonáme, zatímco se budeme kochat přes otevřenou střechu výhledy.
Ocitáme se na dně jednoho z nejdokonalejších divadel přírody. Ať se
podíváte kamkoli, obklopuje Vás kulisa okraje kráteru a téměř
dokonalá rovina připomíná rozlehlé pláně sousedního národního parku
Serengeti (UNESCO od 1981). Kromě obrovského množství kopytníků se
zde nachází i největší koncentrace lvů na světě a jedna z
největších, ne-li největší koncentrace šelem vůbec. Kromě lvů,
kterých zde momentálně žije více než 50 kusů, zde žije i více než
300 hyen skvrnitých, množství šakalů, karakalů a servalů a dalších
menších šelem. Kráter je pro zvěř dokonalým místem na život.
Býložravci mají dostatek pastvy po celý rok, a tak i šelmy mají
svůj pravidelný příděl. Právě proto jsou lvi, kteří žijí na dně
kráteru poměrně větší než jejich bratranci a sestřenice za okrajem.
Uvnitř kráteru žijí téměř všechna atraktivní zvířata východoafrické
savany. Chybí zde žirafa, krokodýl a pes hyenovitý. Ty však v
hojných počtech žijí za okrajem kaldery. Zvířata žijící na dně
nemají v podstatě důvod kráter opouštět. Podmínky zde mají dobré, a
tak nehledají jiné možnosti. Je jen pár druhů, které migrují přes
hranu. V podstatě je to Velká pětka. Na dně žijí staří sloní samci,
kteří sem přicházejí na zasloužený odpočinek. Samice s mláďaty dolů
nechodí a pokud, tak jen výjimečně. Nosorožců žije na dně přibližně
55 a jsou to povětšinou samice s mladými. Samci si chodí
nahoru-dolů. Buvolí cesty jsme měli možnost vidět cestou pralesem z
dolní brány a stejné mají i z vnitřní strany okraje kráteru. Lvy
často potkáváme na cestě, která vede po okraji. Ti se snaží scházet
dolů, ale větší a silnější kráterový lvi jim neumožňují se zde
usadit a zůstává jim život na okraji. Leopardi mají rádi lesnaté
oblasti, a tak na dně nemají kromě lesa Lera mnoho příležitostí. I
přesto jsou viděni, jak scházejí a vycházejí ze dna do lesa na
okraji. Toto vše jsou detaily, které z našeho safari v Ngorongoro
udělají dokonalý zážitek. Nikdo Vám nezaručí, jaká zvířata a za
jakých okolností uvidíte, na tomto místě však máte vysokou šanci
zažít za jeden den unikátní safari. Na sklonku dne musí všichni
návštěvníci kráter opustit a stejně jako buvoli, stáhnout se na
okraj kráteru, nebo až za něj. Před západem slunce musíme udělat
tak i my, a tak se vrátíme do naší lodge se zážitky, na jaké jsme
se dlouho těšili.
Den 10.
NGORONGORO - EVROPA
S východem slunce si pochutnáme na snídani a klidně se sbalíme a
nasedneme do auta. Cestou z Karatu se ještě budeme ohlížet, jestli
uvidíme kalderu Ngorongoro čistou nebo v mlze, která je zde poměrně
častá. Život na ulicích zde plyne od východu slunce do večerních
hodin. Ráno se lidé a jejich zvířata přesouvají za prací nebo
nákupy a my tak uvidíme krásný africký život. Zastavíme se v
některém z obchodů, kde si můžete prohlédnout nebo koupit suvenýry,
které Vám doma připomenou tyto nádherné zážitky. Některé obchody
připomínají spíše galerii a dřevěné sochy nebo obrazy jsou zde
skutečná umělecká díla. Z okraje příkopové propadliny budeme opět
scházet dolů. Cestou zastavíme u obrovského baobabu, o němž se
říká, že má více než 1500 let. Je tu i vyhlídka na jezero Manyara a
dále za něj až do parku Tarangire, kde jsme před dvěma dny honili
antilopy a slony. Ve městě Mto Wa Mbu opět zastavíme na červené
banány a na kávičku v pojízdném stánku Cafe Kabisa, které se již
stává legendou. Vynikající kávička od mladého lokálního baristy
jménem Yohan, která na tomto místě chutná ještě lépe a stojí za
každý šilink. Věříme, že se mu bude dařit i nadále a my si ji
budeme moci dopřát při každé naší cestě kolem. Vracíme se stejnou
cestou a pár kilometrů před křižovatkou Makuyuni se zastavíme a z
cesty podíváme na obrovskou vesnici masajského "krále". Je jedním z
nejbohatších Masajů vůbec a je také jedním z nejvlivnějších. Proto
mu také říkají "král", i když tento titul v rámci kmene neexistuje.
V jeho vesnici jsou desítky domů s desítkami jeho manželek a dnes
už možná i přes stovku vlastních dětí. Na toto množství dětí zde
mají vlastní školu a vlastní kostel. Vesnice, která je téměř malým
městečkem. Zde zároveň vstupujeme do migračního koridoru z plání
kolem města Engaruka do Tarangire, který využívají zvířata při
svých cestách za vodou a pastvou. Mějte či na stopkách, i zde
můžete ještě vidět slony, žirafy, zebry a pakoně. Odbočíme doleva a
směřujeme do Arushe. Pomalu se loučíme s baobaby a o pár desítek
kilometrů se země začne opět trošku zelenat, a tak víme, že se
blíží oblast kávových plantáží. Pokud nám vyjde čas a bude otevřena
prodejna, zastavíme se na jedné z nich a koupíme domů suvenýr v
podobě 100 % arabiky čerstvě opražené přímo na farmě. Přijedeme na
mezinárodní letiště Kilimandžáro, které leží pod nejvyšší horou
Afriky. Pokud nám počasí bude přát, budeme se kochat výhledem na
jeho ledovou špičku. Předáme zavazadla, vezmeme své palubenky a
odlétáme po úžasném dobrodružství domů. Plní dojmů budeme vzpomínat
na Zanzibar a jedinečné safari. Kwaheri Tanzania.
Den 11.
EVROPA
Přílet domů.
|
zpět
