Den 1.
EVROPA - KAPSKÉ MĚSTO
Odlet, přelet přes celou Afriku až na její konec.
Den 2.
KAPSKÉ MĚSTO
Přílet do města, které mnozí označují za nejkrásnější město světa.
A mají pravdu. Úžasná poloha mezi modrým oceánem a obrovskou
Stolovou horou, svahy porostlé vinnou révou evokují ráj na zemi. I
proto naše první kroky povedou na úpatí Stolové hory. Našimi auty
vyjedeme ke stanici lanovky. Ti, kteří chtějí ulovit větší zážitky,
budou mít možnost na "Stolovku" vystoupat pěšky. SEN zná nejlepší
turistický chodník a vy se dotknete úžasné přírody ve středu
3-miliónového města. Na výstup máte 2 hodinky. SEN rekord je 52
minut. Lanovkáři se na vrcholu hodinku projdou, dají si výbornou
kávičku a vyfotí si damany skalní. Procházka směřuje k Maclears
Beacon a každý si vychutná výhledy na Robben island, kde byl 18 let
vězněn Nelson Mandela, ale i výhledy na Lví hlavu, Ďáblův vrchol a
12 apoštolů na jihu. Už všichni chápeme, proč je Cape Town tak
oceňován. Společně se svezeme panoramatickou, otočnou lanovkou
dolů. Ubytování v absolutním centru města. Ochutnáte k večeři
talíř s ražniči z pštrosa, krokodýla, kudu? Nebo vyzkoušíte steaky,
které mohou klidně konkurovat těm argentinským? Africká hudba nás
dostane do varu. Jsme v Africe, na kontinentu, odkud pocházíme a
jaksi to cítíme. Se SNEM jsme tu jako doma!
Den 3.
KAPSKÉ MĚSTO
Za nejkrásnějšího světla vyrážíme na den, který bude pro vás jedním
z nejlepších ve vašem životě. Hory a bouřlivé moře 50 km jižně z
Kapského města. Lachtani, tučňáci a hrozny plné cukru, které tvoří
úžasná vína. Kapské Město a jeho okolí má úžasné mikroklima.
Zátoky, kde bylo překladiště dřeva (Hout Bay), zátoky známé
sebevraždou desítek velryb, míříme do národního parku Table
Mountain (UNESCO), na absolutní jih kontinentu. Uvidíme už dnes
pštrosy, antilopy a opice? 15 minutová procházka k majáku na Mysu a
pak úžasný hodinový trekking (přímá vzdálenost mezi body je 2,3 km)
nádhernou přírodou kolem Diasovy pláže s úžasnými výhledy a foto
pauzy k Mysu Dobré naděje. Zde v roce 1488 přistál Portugalec
Bartolomeu Dias a v roce 1895 ho obeplul i pradědeček našeho
ředitele Luboše Fellnera. Víte, jak daleko je odsud k vám domů?
Kilometrovníky vám to řeknou.
Místo bouří, jehož se námořníci obávali, ale když ho porazili, tak
byla velká šance zbohatnutí. Dále na jih je už jen Antarktida. Po
obeplutí mysu již námořníci nemířili na jih, ale na východ do
klidnějších vod. Nádherné pláže, tyrkysový ledový oceán, ráj pro
ptáky, divoká příroda, jakou naleznete pouze zde. Bludný Holanďan,
vrchy hottentotů a obrovská zátoka False Bay. Třetí nejstarší město
země, stovky tučňáků. Vykoupete se nebo alespoň svlažíte nohy?
Pláže jsou plné surfařů a žraloků bílých. Od června do listopadu je
šance vidět velryby. U pláže, kde surfovala Agatha Christie,
odbočíme opět ke Stolové hoře a zamíříme do nádherných vinic. Ne
ledajakých, ale těch nejstarších v subsaharské Africe s více než
330 letou kontinuální historií. Projdeme se vinicemi, scenerie jsou
nádherné. Hlavní dům je skvělou ukázkou první holandské
architektury z dob prvního guvernéra Simona van der Stela (17.
století). Ochutnáme 5 sort od Sauvignon Blanc přes barikové
Chardonnay až po speciální sorty červeného. Pinotage je sorta,
kterou si určitě zamilujete. Za posledních 10 let vína z této
unikátní vinice dostaly 66 zlatých medailí. Specialitou je, že vína
z těchto vinic si vychutnával Napoleón Bonaparte, pruzští a
francouzští králové, ve svých dílech ho vzpomíná Charles Dickens či
Charles Baudelaire ho, v Květy zla, přirovnává ke rtům
milované.
Luxus, kvalita a historie v jednom by mohly být závěrem nádherného
dne. Ještě ná čeká skvělá večeře. Dáte dnes prioritu mořským
potvorám? Studený oceán produkuje ty nejlepší na světě. Krevety,
ústřice, úžasné mušle či ryba, kterou najdete pouze zde v okolí
města. V SEN doporučujeme restauraci Den Anker (Kotva) umístěnou ve
starém hangáru, ale dnes jde o jednu z nejluxusnějších restaurací
města na březích přístavu. Mnoho druhů piva z rodinných pivovarů a
vinná karta oceněna jako "Platinium" podle Dinners club. Ideální
čas na rozhovory s novými kamarády z vaší skupinky. Takový den plný
zážitků dokážeme zorganizovat po 24 letech zkušeností a kontaktů!
Jsme tu pro Vás.
Den 4.
KAPSKÉ MĚSTO - ORANGE RIVER
Se zkušeným SEN průvodcem se bezpečně projdeme absolutním centrem
města, navštívíme trhy s výrobky a suvenýry z celé Afriky. Úžasným
zážitkem nejen pro fotografy bude pestrobarevná čtvrt bo- Kaap.
Domečky červené, zelené, žluté barvy, hnědé, černé, tyrkysové.
Muslimská čtvrť, indicko majajská komunita a koření. Ruch
velkoměsta necháváme daleko za sebou a směřujeme do skutečné
Afriky, stíny jsou stále delší, lidí je méně, domy ustupují přírodě
a scenérie začíná připomínat divoký západ. Když opustíme
velkoměsto, farmy se budou postupně zvětšovat a rozestupovat.
Kopírujeme pohoří Roggeveld, až se dostaneme na úpatí hor. Po
jejich překročení přijdeme do rozlehlého údolí. Jeho centrem je
město Citrusdal a na druhém konci Clanwilliam. Dolina pod horami
Cederberg je centrem pěstování pomerančů a mandarinek na západě
JAR. Kromě toho se zde daří i jiným plodinám. V malých farmářských
stáncích je možné koupit jejich produkty, ať už čerstvé nebo
sušené. Za Clanwilliam začíná oblast pěstování rostliny se jménem
Rooibos červený. Produkuje se z něj sušená drť (dříve
fermentovaná), která se používá k přípravě bylinného čaje. Je to
jediné místo na světě, kde se pěstuje a exportuje do celého světa.
Rooibosové plantáže ustoupí náhorní planině NAMAQUALAND: jediná
část země, kde ještě žijí potomci bušmenů. Věděli jste, že ani
černoši ani běloši nejsou původními obyvateli? Tato oblast je však
známá hlavně mezi botaniky. S příchodem dešťů v září tato polopoušť
rozkvete. Toto období trvá velmi krátce, pokud ovšem máte štěstí,
pohled je nezapomenutelný. Procházíme kolem hornického města
Springbok a přicházíme k Orange river kde přespíme a před námi je
už jen Namibie.
Den 5.
FISH RIVER CANYON
Snídaně a přes hraniční přechod Noordoewer vstupujeme do Namibie.
Namibie je země, která si příliv návštěvníků hlídá a kontroly zde
mohou být zdlouhavější. Po tom, jak překročíme hranici se vydáme po
asfaltové cestě napříč regionem Karas až po úroveň největšího
kaňonovité systému v Africe a jednomu z největších na světě. Zde
opustíme asfaltovou cestu a vstupujeme na prašné cesty. Délka je
160 km, šířka 27 km a hloubka v průměru 550 m. Hlavní část,
kontrolovaná správou národních parků, se táhne od pramenů v Ais-Ais
po vyhlídku Hobas. Tyto dva body jsou od sebe vzdáleny 70
kilometrů. Zbytek kaňonu (90 km) je v soukromém vlastnictví. V
kaňonu je možné absolvovat trek. Povolení se vydávají od května do
září a většinou se čeká více než 2 roky. Trek má 88 km bez
jakékoliv infrastruktury nebo cest. Vše na 5 dní si v horku nesete
s sebou. Kromě tohoto treku nelze sjet na dno, je možné se pouze
kochat jedinečnými výhledy. Vyhlídka Hobas je považována za tu
nejkrásnější a my zde strávíme velmi příjemný čas.
Cestou národním parkem hledejte pštrosi, přímorožce nebo vzácné
zebry horské. V suché zemi, se sem tam objeví zajímavá rostlina,
Aloe rozsochatá (Aloidendron dichotomum). Původní obyvatelé, Sanové
(Křováci), si z jejich větví vyráběly toulce na své šípy. Po
vyhlídce nás čeká posledních 140 km a nocleh v oblasti Hrdap.
Scenérie je polopoušť. Připravte se na to, pohodlně se usaďte a
sledujte zemi, která připomíná americký středozápad. Stále mírně
stoupáme.
Den 6.
SESRIEM
Po snídani si trochu užijeme místní krajinu. Jsme v blízkosti
kaňonu řeky Fish River a v okolí nejsou žádná větší města. Jsme
někde na půli cesty mezi Keetmanshoopem a Luderitzem. Všude kolem
jsou jen farmy s dobytkem nebo zvěří a usedlostí je jako šafránu.
Na jedné z těchto farem jsme se právě probudili. Člověk se rozhlíží
kolem sebe a má pocit jedinečnosti. Vyměňujeme oblast Karas za
Hardap a míříme na sever. Vyprahlá krajina ubíhá a pomalu se mění,
v dálce pozorujeme množství stolových hor rýsujících se na obzoru.
V Namibii se nachází také několik známých skalnatých kopců se
zaříznutými konci - například Etjo (500 m), dlouhý 10 km, nebo
Grutberg (1840 m), Waterberg a Gamsberg. Stolové hory dostaly svá
zvláštní jména od prvních německých objevitelů. Na nejznámější
Stolovou horu jsme již společně vystoupili v Kapském Městě.
Překonáme jeden z průsmyků (nečekejte vysoké pohoří) a dorazíme na
okraj národního parku Naukluft.Země je opět jiná a na stromech
budeme hledat obrovská hnízda snovače pospolitého. Tito malí ptáčci
stavějí největší společná hnízda na světě. V jednom hnízdě, které
může vážit i více než 1 tunu, může mít své domovy až 400 jedinců a
mohou být obydlené více než 100 let. Tato otevřená země je i
domovem jiné divoké zvěře, včetně gepardů budete mít oči na
stopkách, abyste je zahlédli? Namibie je zemí, která se může
pochlubit největší populací těchto ohrožených šelem. Jsou velmi
plaší a je těžké je spatřit. Místní farmáři však o jejich
přítomnosti velmi dobře vědí. Dnešní noc strávíme v oblasti na
okraji Písečného moře, kde je minimální světelné znečištění a je to
jedno z nejlepších míst na světě pro pozorování hvězd. Pokud se v
Jižní obloze nevyznáte a chcete najít některé z atraktivních
souhvězdí, planet nebo hvězd, stáhněte si některou z aplikací do
svého smartphone. Mléčná dráha je zde neuvěřitelně výrazná a v
určitých měsících je pěkně vidět Jižní kříž nebo obě Magellanova
mračna. Nenechte si toto divadlo ujít.
Den 7.
SOSSUSVLEI - DEADVLEI - WINDHOEK
Brzký ranní budíček a my vyrážíme na bránu parku. Otevírají ji s
východem slunce, a tak není stanoven přesný čas, hýbe se během
roku. My však chceme být mezi prvními uvnitř parku. Vstoupíme
dovnitř a nastupujeme na asfaltovou cestu, vedoucí napříč širokým
údolím mezi písečnými dunami. 45 kilometru od brány se nachází
chronicky známá duna, Duna č.45. Je jednou z těch, na které je
povolen výstup, a právě na ni chodí nejvíce lidí. My proto pojedeme
ještě o kus dál, až na samý konec asfaltky. Po cestě budeme hledat
zvířata, které obývají tento nehostinný kout světa. Přímorožci,
pštrosi a s trochou štěstí hyeny a šakali.
Budeme procházet i mezi zajímavými rostlinnými útvary, kterým se
říká "pohádkové kruhy". Není zcela zřejmý důvod, proč se trávy
chovají tak, že rostou v uzavřených kruzích. Do roku 2014 byly
známy pouze místa v této části světa, objevily se však i kruhy v
západní Austrálii. Na konci asfaltu přesedneme do terénních aut a
po písku projedeme několik kilometrů. Vystoupíme ještě před údolím
Sossusvlei. Písek pod nohama nám bude "utíkat" a doslova uděláme
dva kroky dopředu a jeden zpět. I přesto bude výsledek stát za to.
Většině našich klientů trvá tento výstup přibližně 50 minut až na
vrchol jedné z nejvyšších dun v okolí, Big Daddy. Výška od základny
je přibližně 260-280 metrů. Z vrcholu duny se nám naskytne
neuvěřitelný pohled na přírodní památku UNESCO - Písečné moře
pouště Namib. Věříme, že zde budeme sami. Když budeme mít dostatek
fotografií, začneme rychlý sestup přímo dolů, do Deadvlei (Mrtvého
údolí).
Je to fascinující údolí, kde je bílá, kaolinové podloží, okolo jsou
červené písečné duny a nad námi modrá obloha. Na opačném konci jsou
torza 1200 let mrtvých akácií, které zde rostly v době, kdy zde
byla v blízkosti tekoucí řeka Tsauchab. Úchvatný pohled na místo,
kde uděláte dokonalé fotky. Z Deadvlei si to namíříme k parkovišti,
kam přijdeme o 15-20 minut. Sedneme opět na 4x4 a vrátíme se k
našemu autu a vyprahlí se dovezeme na bránu parku, do Sesriem.
Osvěžíme se a ještě se podíváme do nedalekého Sesriem kaňonu, který
vyhloubila řeka Tsauchab. Z tohoto místa vyrazíme do Windhoeku.
Podle aktuální situace na cestách zvolíme trasu. V každém případě
budeme muset překročit hory a dostat se na hlavní cestu, křižující
krajinu z jihu na sever. Do hotelu v hlavním městě přijedeme
pravděpodobně mezi 19 h a 20 h. Zde si už jen dopřejeme zaslouženou
večeři v některé z restaurací.
Den 8.
WINDHOEK - SWAKOPMUND
Windhoek je malé hlavní město země s malým počtem obyvatel. Počet
obyvatel se odhaduje na méně než 500 000. Hlavní ulice,
Independence avenue, je jakousi tepnou města. Na jedné straně se
nachází politické centrum s parlamentem a sídlem prezidenta, na
druhé straně jsou nákupní centra a obchodní ulice s obchody. Na
křižovatce ulic Roberta Mugabeho a Fidela Castra stojí jedna z
nejznámějších budov ve městě, luteránský kostel Krista. Byl otevřen
v roce 1910 a je postaven z místního kamene ve smíšeném
novorománském a secesním stylu. Na pěší zóně Post Street Mall stojí
"socha" tvořená rozpadlým meteoritem, který dopadl v jižní Namibii
a byl nalezen v roce 1838 poblíž usedlosti Gibeon v kaňonu Fish
River. Do Windhoeku byla převezena v roce 1913 a dlouhá léta stála
na mohyle v zooparku. Později bylo 33 kusů umístěno na ulici Post
Street, odkud jich od té doby několik zmizelo kvůli krádežím.
Dokážete spočítat, kolik jich tu ještě je?
Pojďme se projít centrem města a poznat jeho jádro. Po prohlídce
nasedneme do auta a pojedeme po dobré silnici až na její konec u
Atlantického oceánu ve Swakopmundu. Pokud se k nám připojí další
klienti přijíždějící z Evropy, naložíme je a společně opustíme
město. Čtyři sta kilometrů uběhne jako nic a my se z horkých
oblastí dostáváme do chladného přímořského města. Oblékneme si
větrovky a jdeme společně na večeři. Možností je několik, vybrali
jsme pro vás ty nejlepší restaurace. Ochladíme se a připravíme se
na další den na Pobřeží koster.
Den 9.
SWAKOPMUND - CAPE CROSS - WALVIS BAY
Jsme na pobřeží koster, legendárním nehostinném 2500 km dlouhém
pobřeží, které bylo postrachem mořeplavců. Studený Atlantik,
rozpálená poušť bez známky života znamenaly smrt bez ohledu na to,
zda loď skončila v moři nebo na souši. Ráno se vydáme po slané
cestě (ano, je vybudována ze směsi místní půdy a slané vody) až po
místo s názvem Mys CAPE CROSS. Kromě toho, že je prvním místem v
Namibii kde se Portugalcům podařilo v roce 1484 přistát v čele s
mořeplavcem Diogo CAO, tak je i domovem desetitisíců lvounů, kteří
se zde vyvalují na slunci, chytají ryby, blázní ve vodě, soupeří o
samice. Obývají skalistý mys a přilehlou pláž. Jeden samec má 20-30
samic a vydávají neskutečné zvuky. Opravdu zapomněli jsme ...
zápach .... Pokud Vám vadí rybí zápach, tak si určitě vezměte šátek
na ústa. Nenechte si však tím pokazit dojem. Po příchodu a
vystoupení z auta Vás tento odér praští, ale po chvíli si na něj
zvyknete a začnete si užívat přítomnost lachtanů.
Je zde vybudována cesta, aby se návštěvníci dostali do těsné
blízkosti zvířat, ale aby je nerušili. Někdy se lachtani ocitnou na
cestě, a tehdy si třeba dávat pozor, přece jen jsou to divoká
zvířata. Na pláž je zákaz VSTUPU, abychom je nerušili. Chceme zde
být brzy ráno, jakmile otevřou bránu parku, abychom měli šanci
vidět i hyeny nebo šakali, kteří sem přicházejí hledat potravu.
Pozorujte chování lvounů, pouta mezi nimi, boje samců o nejlepší
pozice na okraji vody ... Toto je unikátní divadlo, jak z
dokumentárního filmu.
Mys Cape Cross je 127 km od Swakopmundu a my se do něj vrátíme
zpět. Přejedeme dále na jih do městečka WALVIS BAY a do zátoky,
kterou sezóně obývají tisíce růžových plameňáků. Mají zde ideální
podmínky, a kromě doby hnízdění zde tráví většinu roku. Potkáte je
na procházce po promenádě v centru města, nebo za městem na
přírodních plážích. Sledujte jejich tance a jak se krmí. Nocovat
budeme opět v SWAKOPMUND, které je němečtější než Německo samo s
vysloveně německou atmosférou z období Kaisera Wilhelma. Vynikající
restaurace, moře, skvělé nákupy, mořský vzduch nám zpříjemní pobyt.
Odvážlivci se vykoupou v oceánu, a pokud bude čas tak zájemci
absolvují fakultativní jízdu na terénních motocyklech quadbike
(čtyřkolkách) po dunách. Něco, co stojí opravdu zato, i pro ty, co
nemají řidičák! Pokud budete mít více času, navštivntě například
muzeum krystalů Kristall Galerie, kde mají v expozic údajně
největší kus kvartzového krystalu na světě, nebo příjemné akvárium,
kde uvidíte ryby a jiné mořské tvory žijící v této části Atlantiku.
Swakopmund se otevírá světu a turistický ruch zde za poslední roky
nabral na obrátkách.
Den 10.
TWYFFELFONTEIN, DAMARALAND
Opouštíme Swakopmund a scenérie se mění. I přes blízkost oceánu je
zde nehostinná poušť. Rostliny zde žijí pouze ze vzdušné vlhkosti,
reálného deště je tu pomálu. Jak se vzdalujeme od pobřeží, země s
občasnými odolnými rostlinami se začne měnit. Rázem přibydou vyšší
rostliny, začne se objevovat tráva a keře. Hory po levé straně při
příjezdu do hornického městečka Uis se jmenují Brandberg, s
nejvyšším vrcholem Königstein s výškou 2.573 m.n.m, což je nejvyšší
hora v Namibii. To jsme se již ocitli v zemi původních lidí,
křováků. Patří do jazykové skupiny San a jsou známí klikacími a
mlaskacími hláskami. Na opačné straně pohoří se nachází místo se
skalními malbami známé jako White Lady. V tomto pohoří roste 350
druhů rostlin, z toho 11 je endemických a nenajdete je nikde jinde
na světě.
Vstupujeme do země známé jako Damaraland, pojmenované po jednom ze
sanských kmenů. Pokud budeme mít štěstí, tak nám tu ráno proběhnou
přes silnici surikaty, známé z Kalaharské oblasti. Na cestě se
objevuje dopravní značka "pozor sloni". Právě zde se podle ročního
období pohybují rodiny pouštních slonů. Žije jich už jen posledních
několik set jedinců a najdete je v Damaraland a Kaokoland v Namibii
a v jižní Angole, kde však byly většinou vystříleni. S dávkou
štěstí je zahlédneme, popřípadě zbytky po jejich hodování.
Procházíme krajinou se skalami jakoby navalenými od obrů. Země je
neuvěřitelně fotogenická. Těsně před příchodem do oblasti
Twyfelfontein se nachází muzeum pod otevřenou oblohou Damaris. Je
to obdoba našich skanzenů. Zde se dozvíte něco o životě křováků,
uvidíte, jak žijí, co jedí, jaké léčivé rostliny používají a jak se
baví tancem a zpěvem. Zahrajete si s nimi hru, která řešila i mezi
vesnické spory?
Twyfelfontein znamená "pochybný pramen". Na jednom z míst se
zachovala vysoká hustota skalních rytin - Petroglyfy. Nacházejí se
na místě, kde byla založena farma Twyfelfontein, dokonce původní
pramen je stále aktivní. Tato skupina petroglyfů je zapsána na
seznam UNESCO. Nejstarší z nich mají přibližně 6000 let. Jsou zde
vyobrazení lidé, zvířata a jejich stopy, ale i bytost Lvího muže s
lidskýma rukama a množství "map" se zaznamenanými stálými a
občasnými napajedly. Jsou to samozřejmě předpoklady, pravdu se už
asi nikdo nedozví. Samotné prostředí je nádherné. Přespíme v
blízkosti tohoto místa.
Den 11.
OPUWO
Procházíme Damaralandem a po hodině přicházíme k další zajímavosti.
Nachází se zde jeden z nejlépe dochovaných zkamenělých lesů na
světě. Předpokládá se, že stromy byly během obrovských záplav
přineseny řekami z centrální Afriky až do těchto míst přibližně
před 60 miliony let. Zde byly pohřbeny v hloubce až 1000 metrů a
postupem času erozí znovu přineseny na povrch. Uvidíme zde několik
kmenů a kusů stromů volně v přírodě. Mezi nimi roste fascinující
rostlina, kterou paralelně ve stejném období "objevili" dva lidé -
Thomas Baines a Rakušan Friedrich Welwitschia v roce 1859. Místní
obyvatelé rostlinu znali již tisíce let před nimi. V afrikánštině
(jazyk búrů) ji nazývají "twee-blaar-kanniedood", což v překladu
znamená "dvoulistá-nesmrtelná". Toto jsou její základní
charakteristiky. Rostlina má pouze dva listy, i když vypadá jako by
přes ni prošla kolona džípů a dožívá se velmi vysokého věku,
pravděpodobně až několik tisíc let. Roste pouze na pohraničí
Namibie a Angoly, přibližně 50-60 km od pobřeží, kde má dostatek
vzdušné vlhkosti padající z Atlantiku v této oblasti. Je jen málo
zvířat, které ji dokáží konzumovat, jedněmi z nich jsou přímorožci
a nosorožci. Zde si o rostlinách řekneme více.
O pár kilometrů dál ve městě Khorixas najedeme na asfaltovou cestu
abychom z ní mohli sejít hned za městem a pokračovat až po Kamanjab
po prašné. V Kamanjab nás čeká pevná cesta, která nás dovede až do
Opuwa, hlavního města Kaokolandu. Ten začíná někde na úrovni
jihozápadního rohu národního parku Etosha. Sledujte cestu kolem
sebe, možná uvidíte některé z divokých obyvatel tohoto regionu. Jak
se blížíme k Opuwo, vedle cesty přibývají termitiště. Stavby vysoké
až 4 metry zde dotvářejí opět jinou scenérii. Podíváme se na ně
zblízka a dozvíme se něco o termitech. Už druhým dnem jedeme
oblastí, kde bydlí lidé kmene Herero. Muži vypadají jako běžní
obyvatel Namibie, ale ženy jsou o něčem jiném. Mohutné dámy, které
se oblékají do zvláštních šatů, a ještě zvláštnějších čepců. Ve
městě Opuwo je uvidíme ve společnosti žen kmenů Himba a Zemba. Oba
tyto kmeny žijí v oblasti severní Namibie a jižní Angoly. Rozdíl je
ve vzhledu. Himbské ženy si tělo a vlasy natírají směsí hlinky
(okra) a kravského tuku, kdežto zembské ženy ne. Proto je i vzhled
Himba tak exotický.
My půjdeme navštívit vesnici Himbů. Vesničky jsou roztroušeny po
krajině a splývají s okolím. Vejdeme do jedné z nich a náčelníkovi
předáme dárky ve formě mouky, oleje, tabáku, čaje a sušenek pro
děti. Vysvětlíme si způsob života těchto lidí, proč ženy nosí
kožené čepce a jak se myjí, když tu není téměř žádná voda. Opuwo je
zajímavé město, kde se mísí kultury a tradiční lidé zde přicházejí
do supermarketu nebo do banky. Dva světy se setkávají na malém
kousku.
Den 12.
OPUWO - ETOSHA
Dnešek je dnem přesunu k národnímu parku Etosha. Tento národní park
se rozkládá na ploše 22 300 km2 a jedná se o jedno z
nejoblíbenějších safari v Africe. Cesta povede suchou krajinou, po
většinu dnešního dne budeme kopírovat oplocení národního parku
Etosha. Jakmile překročíme červenou linii (veterinární kontrola),
dobytek se již nebude volně pást a nahradí ho opět divoká zvěř.
Podél cesty se často pasou prasata bradavičnatá nebo malé antilopy
travní. Při troše štěstí už narazíme i na zebry nebo žirafy.
Vítejte v oblasti Etosha. Etosha je nesmírně rozlehlá (asi třetina
rozlohy České republiky) a zvířata v ní opravdu rozmanitá. Začnete
počítat, kolik druhů jsme už viděli?
Pokud budeme mít zajištěné ubytování v oblasti Severní brány,
povede cesta z Opuwo na jih přes zpočátku suchou krajinu až k
hranicím s Angolou. Zde se svět kolem nás začne zelenat a přibude
voda. Podél hranice, kudy protékají také řeky Kavango a Kunene,
žije velké množství lidí. Voda = život. Země kolem nás se zazelená
a na mnoha místech budou jezera a rybníky, některé trvalé a některé
dočasné. Téměř všude uvidíme rybáře lovící ryby. Pozorujte je a
porovnávejte techniky. Možná uvidíme 20 lidí táhnout síť nebo
jednotlivce chytat na vlasec, nebo děti s pastmi na lov sumečků.
Nakoukněte jim do košíků a podívejte se, co ulovili.
V této části přibývají palmy a majestátné baobaby. Zastavíme se u
největšího z nich, který cestou máme. Baobaby jsou velmi zajímavé
stromy, většina druhů roste výlučně na Madagaskaru, pouze jeden
druh v pevninské části Afriky mezi obratníkem. Nakonec se od tohoto
zeleného ráje odkloníme a opět vstoupíme do suché oblasti, abychom
se přiblížili k naší lodgi.
Den 13.
ETOSHA NATIONAL PARK
Dlouho očekávané safari. Arabský výmysl, který si dosyta užijete
jen v Africe. Africká fauna je legendární a národní park ETOSHA Vám
ukáže svá tajemství. Perla mezi národními parky. 4.600km2 z jejích
22,5 tisícové rozlohy tvoří bílá, solná pánev. Zvířata zde mají
vyhrazenou většinu území a vy je nerušíte svou přítomností, ale na
druhou stranu je zde zvěře dost na to, abyste měli vynikající
safari a viděli maximum z africké divočiny. Žijí zde všechna
atraktivní zvířata, s výjimkou buvola, krokodýla a hrocha. Vzhledem
k nedostatku vody se jim zde nemůže dařit. Ostatní obyvatelé buše
jsou ale přítomni. Potkáte žirafy, nosorožce, slony, stáda zeber,
skákavých antilop, pakoně a množství Impal, skvělých skokanů ze
skupiny antilop. Nacházejí se zde také jedineční přímorožci
jihoafričtí, kteří jsou symbolem suchých oblastí Namib a Kalahari.
Pokud budete mít štěstí, natrefíte na šelmy. Vyskytují se zde
všechny velké kočky - lev, leopard a gepard. Hledejte šakaly,
hyeny, pštrosi, hady, varany, želvy, orly, supy, karakaly. Park je
dobře přístupný i pro osobní auta, a tak si můžete udělat vlastní
safari, bez místního průvodce a přidat tak několik hodin ježdění
navíc.
Nejlepší dobou je období sucha, kdy se zvířata zdržují při
napajedlech a vám stačí pouze čekat. Napajedel je zde více než dost
a různá zvířata mají oblíbená jiná napajedla. Některé z nich tak
máte větší šanci vidět. Například nosorožci, lvi a leopardi jsou
teritoriální a opakovaně se ve stejnou dobu vracejí ke stejným
místům. Stačí znát jejich zvyky a je tak větší šance je vystopovat.
Po období dešťů je zase zajímavá samotná pánev Etosha. Vznikne zde
jezero s rozlohou téměř 5000km2, které má maximální hloubku 20 cm.
Sem se na krátkou dobu sletí plameňáci ze širokého okolí, aby se
zde dosyta nakrmili řas, které v tomto mělkém, alkalickém jezeře
rostou.
Jezero postupně vysychá a mění svou barvu. Z hnědo-červené, přes
zelenou, až do čistě bílé, když nadobro vyschne. Cesty jsou výborně
značené, informace o pohybu atraktivních živočichů dostanete v
každém ze tří kempů. Vše záleží už jen od vašich očí a dávky
štěstí. Obrovským lákadlem jsou sloni. Je to nejvýchodnější část
populace pouštních slonů. Pokud budete mít štěstí, uvidíte mohutné
samci obalené bílým bahnem. Když si je o pár dní porovnáte se slony
v Chobe, uvidíte rozdíl ve velikosti.
Den 14.
ETOSHA - RUNDU (GROOTFONTEIN)
Dnešní ráno nikam nespěcháme a máme možnost si trochu odpočinout.
Lodge poskytuje příjemné prostředí pro relaxaci uprostřed africké
divočiny. Dopoledne se posuneme směrem na jihu, a to k největšímu
meteoritu na světě, HOBA meteoritu. 50 tunový kus téměř čistého
železa, který zde nalezl místní farmář, když v roce 1920 oral své
pole pluhem taženým voly, je stále na svém původním místě. Obsahuje
82,4 % železa, 16,4 % niklu a 0,76 % kobaltu. Délku má 3 metry a
tloušťku 1 metr. Během dlouhých let z něj návštěvníci odsekávali
kusy a takto z něj "zmizela" pravděpodobně až jedna tuna. Je
neuvěřitelné, že taková vzácnost je stále na svém původním místě,
na farmě, kam dopadl před přibližně 80 tisíci lety. Proč se tu
nezachoval kráter? Pozor na hlavu!
Mezi farmami přicházíme až do burského města Grootfontein. Kdysi
významná železniční stanice je na křižovatce cest na sever, jih a
severovýchod. My pokračujeme dále na severovýchod k Angolské
hranici. Přicházíme do města Rundu, které je na začátku Kapriviho
pásu. Dnešní noc strávíme podle možností v Rundu nebo u
Grootfontein.
Den 15.
GROOTFONTEIN - KATIMA MULILO
Opustíme centrální Namibii a vydáme se na sever. Ať už z
Grootfontein nebo Rundu, dostaneme se na břehy řeky Kavango.
Ocitneme se u hranice s Angolou v zelené, relativně hustě zalidněné
oblasti, která se nazývá Caprivi strip. Úzký pás Namibie, dlouhý
570 km a široký 15-25 km jí zajišťuje spojení se Zambií a přístup k
nerostným bohatstvím této země. Caprivi je nejlidnatější částí země
a zároveň nejzelenější. Angolské řeky sem přinášejí vláhu, stromy
jsou větší, listy zelenější a dřevo častější. Je to i migrační zóna
slonů a psů hyenovitých, tak mějte oči na stopkách. Zastavíme se po
cestě v některé z typických vesnic místních lidí. Uvidíme jejich
snadný způsob života. Stromů je zde dostatek, a tak zde vedle cest
uvidíme velké množství vyřezávaných výrobků. Budeme procházet i
místy, která jsou chráněné a nejsou zde žádné vesnice, na druhé
straně oblasti obývané množstvím lidí.
Ve městě Divundu natankujeme a přejedeme po mostě přes řeku
Kavango, která se zde stáčí na jih a vstupuje do Botswany. Řeka
pramení v Angole a zde ji říkají Rop Cubango. V Namibii je to
Kavango a v Botswaně Okavango, až se po 1600 kilometrů dlouhé pouti
rozlije do jedné z největších vnitrozemských delt na světě v
národním parku Moremi. V dávné historii byla tato řeka
pravděpodobně hlavním zdrojem obrovského jezera Makgadikgadi v
centrální Botswaně. V Namibii řeka klesá o 4 metry na krátkém úseku
na místě, kterému říkají Popa Falls. Jsou to spíše peřeje než
reálný vodopád. My pokračujeme dále po kvalitní asfaltové cestě až
do posledního města v Namibii, Katima Mulilo.
Den 16.
KASANE, NÁRODNÝ PARK CHOBE
Po noci strávené v tomto provinčním městě odjíždíme na jih na
hranice s Botswanou. Překročíme hraniční přechod Ngoma Bridge a
jsme v Botswaně. Mezi oběma hranicemi je most přes řeku Chobe. Na
botswanské hranici jsou nádherné baobaby, které dodávají přechodu
exotický nádech. Vstupujeme do nejdemokratičtější země Afriky,
která je politicky vyspělejší než Slovensko. Hned za hranicí se
zaregistrujeme a vstoupíme do národního parku Chobe. Během tranzitu
nemůžeme zastavit a fotit zvířata, ale věříme, že během jízdy něco
zajímavého uvidíme. Nejčastěji jsou to sloni, objeví se ale i různé
antilopy, žirafy.
Po příjezdu do Kasane, města na okraji parku, se přesuneme na
místo, kde se nalodíme, čeká nás plavba v národním parku po řece
Chobe. Chobe national park je jedním z nejlepších národních parků
na světě a živým důkazem, že Afrika si své přírodní bohatství
dokáže efektivně chránit. Budeme se plavit po řece a pozorovat
zvířata z jiného úhlu. Dostaneme se blíže k hrochům, krokodýlům a
ostatním zvířatům, která jsou úzce navázány na vodní prostředí.
Jedinečný zážitek je umocněn zapadajícím africkým sluncem. Říká se,
že v Africe jsou západy slunce nejkrásnější. Budete s tímto
tvrzením souhlasit? My věříme, že ano.
Den 17.
KASANE - VICTORIA FALLS
Dnes nás čeká dopolední safari v Chobe. Vyrazíme brzy ráno. Chobe
je úplně jiný typ parku než Etosha. Je méně známý, ale životem
překypující park. Nejčastější způsob návštěvy tohoto parku je
vožení se po břehu stejnojmenné řeky. Můžete si zvolit ze dvou
způsobů. Buď tradiční cestou autem, nebo z lodi, co jsme
absolvovali již první den po příchodu do Kasane. Auto vám umožní
vidět břeh řeky a také buš a les dál od vody. Nejlepší je období
sucha (od května), kdy se zvířata stahují k řece, protože park nemá
dostatek napajedel. Cesta vodního safari je další možností. Zvěř je
na přítomnost lodí zvyklá a nemají problém, pokud zakotvíte těsně u
nich. Takto si můžete vychutnat pohled na pijící nebo krmící se
slony, různé druhy antilop, včetně vzácných a plachých antilop
obrovských a antilop koňských. Voduška červená je zde běžná, stejně
jako hroši a krokodýli. Ty máte možnost se z lodi prohlédnout z
minimální vzdálenosti. V parku žijí všechna zvířata, která se běžně
na safari dají vidět kromě nosorožců. Ty bohužel pytláci vybily a
zbývajících pět bylo přestěhováno na nedalekou záchrannou stanici.
Zajímavé je městečko Kasane, které bezprostředně sousedí s parkem.
Přes den se po ulicích potulují rodinky prasat bradavičnatých a v
noci je možné potkat buvoli nebo slony, krátící si cestu přes
městečko k pastvě na břeh řeky Chobe.
Hlavním lákadlem národního parku jsou právě chobotnatci, kterých se
zde nachází neuvěřitelných 130.000 z celkového počtu 170.000, kteří
se vyskytují v celé Botswaně. Díky celoročně tekoucí řece je zde
život. Po safari odjíždíme na zimbabwskou hranici vzdálenou z
centra města 11 km. Na hranicích si pořídíme víza do Zimbabwe Délku
čekání těžko odhadnout, ale počítejte s cca 1,5 hod. Na hranici si
dávejte pozor na kočkodany a paviány, kteří se snaží z aut ukrást
nějaké jídlo.
Po přechodu hranic nás čeká cesta zimbabwským národním parkem
Zambezi po dobré asfaltce až do města Victoria Falls. Jsme na
Viktoriiných vodopádech. Jeden z přírodních divů světa, s názvem
Mosi Oa Tunya / Kouř, který hřmí. Hned se vydáme prohlédnout si
tento div. Vstoupíme do areálu a projdeme se po celé délce této
strany vodopádů od Devil`s Cataract až po vyhlídku na most. Celková
délka vodopádů je 1700 metrů a hloubka kolem 110 metrů. David
Livingstone, kterému vodopády ukázaly místní obyvatelé během jedné
z jeho průzkumných cest v roce 1855, je pojmenoval po britské
královně Viktorii. V původním jazyce Sothů se jmenují Mosi Oa Tunya
a tento název je i na oficiálním seznamu přírodních památek a na
seznamu UNESCO. Prohlídku začneme u Livingstonovy sochy a skončíme
o 1200 metrů dále na vyhlídce na most přes řeku Zambezi. Tento je
ještě pozůstatek doby budování železnice, kterou si předsevzal
postavit Cecil Rhodes. Tato měla spojovat Kapské město s Káhirou.
Dílo se mu nepodařilo dokončit. Rhodes je pohřben na kopci v
národním parku Matopos v Zimbabwe.
My se po hraně vodopádu budeme procházet po jednotlivých
vyhlídkách. Počítejte, že v období sucha, kdy je průtok nejmenší na
místě u hlavního vodopádu zmoknete. Během velkého průtoku, kdy jsou
vodopády plné, budeme mokří téměř po celou procházku. Neexistuje
ideální stav řeky, kdy teče hodně vody a nezmoknete. Každá doba
však má své "pro" a návštěva vodopádů je vždy jedinečným
zážitkem.
Den 18.
VICTORIA FALLS
Volný den na vodopádech, během kterého můžete absolvovat různé
fakultativní aktivity.
Pokud jste aktivní a nemáte rádi odpočinek, zvolte si 3v1.
Absolvujete vyhlídkový let vrtulníkem nad vodopády, setkání se lvy
v soukromé rezervaci a budete se při západu slunce plavit po řece
Zambezi v národním parku na klidné řece nad vodopády. Zde máte
šance spatřit slony, žirafy, antilopy, hrochy a krokodýly na břehu
či ve vodě.
Let vrtulníkem nezabere mnoho času. Viktoriiny vodopády byly v roce
2008 zapsány na seznam 7 přírodních divů. Proleťte se nad tímto
zázrakem a užijte si pohled na "Kouř, který hřmí" z výšky 600
metrů. Za 12 minut uděláte nad vodopády dvě "osmičky" a každý tak
má šanci se spravedlivě pokochat. Celá aktivita trvá přibližně 1,5
hodinu, odlety jsou každých 30 minut. Poletíte nad horním tokem
řeky před vodopády a přes samotné vodopády k místu, kde začíná
úžasný kaňonový systém řeky Zambezi. Vstupné do národního parku ve
výši 15 USD se hradí přímo na místě.
Ochrana přírody je stále aktuálnějším tématem, proto se i my v
snažíme podporovat smysluplné projekty. Jedním z nich je projekt na
záchranu afrických lvů. Záchranná stanice ve Victoria Falls ve
spolupráci s organizací ALERT odchovávají a připravují lví skupiny
k vypuštění do volné přírody v Zimbabwe ale i jinde v Africe.
Podívejte se podrobně na cíl projektu, podpořte tuto unikátní
aktivitu a zažijte setkání se lvy tváří v tvář. Nejprve se do těsné
blízkosti lvů dostanete při jízdě chráněným autem a následně ve
speciálně upravené pozorovatelně, kde budete moci pořídit ty
nejúžasnější fotky lvů při krmení. Pozorovatelna je pod úrovní
terénu, takže vaše fotografie získají unikátní úhel, kterého byste
ve volné přírodě neměli šanci dosáhnout. Při tom všem od vás tito
majestátní páni savany budou vzdáleni jen pár metrů. Dokonalý
zážitek, který si milovníci lvů nesmí nechat ujít.
Sjíždění řeky Zambezi je považováno za nejdivočejší komerční
rafting na světě. To znamená, že je určen téměř všem. Množství
peřejí a kilometrů ujetých za jeden den určuje hladina řeky.
Zážitek je však garantován, ať projedete peřejí 14 nebo 17. Tato
půldenní aktivita bývá nejsilnějším zážitkem na zájezdu vůbec.
Běžně zdatný člověk bez strachu z vody ho zvládne. Zažijte pocit
splavu teplé ale dravé vody, a udělejte takto Vaši dovolenou více
adrenalinovou. Cena zahrnuje: dopravu, rafting, výstroj. Poplatek
za vstup do národního parku ve výši 10 USD / 1 osoba platí každý
osobně přímo na místě.
Pokud chcete zažít další zemi, vydejte se na půldenní výlet do
Zambie. Navštívíte městečko Livingstone a stejnojmenné muzeum,
které se věnuje přírodě a historii této oblasti. Nedaleko se
nachází ukázková tradiční vesnice, kde živě uvidíte, jak kdysi žili
lidé u Victoria Falls. Cestou se můžete podívat i na vodopády ze
Zambijské strany. Z které jsou hezčí? Na to asi odpověď neexistuje,
z každé jsou jiné, ani lepší, ani horší.
Stále nemáte dost a máte rádi hodně adrenalinu? Skočte si bungee do
111metrové rokle, kde se téměř dotknete vody v Zambezi. A pokud
chcete adrenalinu ještě více, na zipline překonejte kaňon Zambezi,
a navíc se zhoupněte na houpačce z mostu. Udělejte krok do neznáma
a pohoupejte se na laně kousek nad hladinou vody.
Jezdili jste v Thajsku, Indii nebo na Srí Lance na indických
slonech? Vyzkoušejte afrického. Není to tak běžné, jelikož afričtí
sloni nebyli využíváni pro práci a chybí zde tato historie. O to je
tento zážitek unikátnější.
Potápěli jste se se žraloky? Co takhle krokodýl? V malém nákupním
centru Elephant walk toto můžete zažít. Ponořte se do bazénu s
obrovskými krokodýly nilskými.
Máte rádi nákupy? Na místním trhu nebo v krámcích na hlavní ulici
si užijete. Zde dokoupíte to, co Vám ještě chybí. Hledejte a
smlouvejte. Koneckonců, Victoria Falls je nejlepší místo v Africe
na tyto aktivity. Vyberte si.
Koneckonců, Victoria Falls je nejlepší místo v Africe na tyto
aktivity. Vyberte si.
Den 19.
VICTRIA FALLS - EVROPA
Dnes máte ještě dopoledne čas absolvovat aktivity, na které Vám
nevyšel čas předešlý den, nebo si jen tak odpočinout v zahradě před
nastávající cestou domů. Kolem 10:30 nastoupíme do autobusu a
odvezeme se na letiště. Přejdeme imigrační kontrolou a oficiálně
tak opouštíme tuto exotickou krajinu. Poslední pohled na africkou
oblohu a odlet z Victoria Falls přes Johannesburg domů. Na letišti
v Johannesburgu máte šanci ještě dokoupit poslední suvenýry. Mají
tu slušný výběr, myslete však na váhové a rozměrové limity, protože
už máte k dispozici jen příruční zavazadlo a budete cestou domů
přestupovat.
Den 20.
EVROPA
Přílet domů.
|
zpět
