Den 1.
EVROPA - WINDHOEK
Odlet, přelet přes celou Afriku až na její konec
Den 2.
WINDHOEK - SWAKOPMUND
Přistaneme ve Windhoeku a přesuneme se k Atlantickému oceánu.
Vzdálená oblačnost ukazuje směr, kde se oceán nachází. Na konci nás
čekají tisíce kilometrů písečných pláží a výletní město Swakopmund.
První steak v Tug nebo Kuckis a vychlazená Hansa.
Den 3.
SWAKOPMUND - CAPE CROSS - WALVIS BAY
Jsme na pobřeží koster, legendárním nehostinném 2500 km dlouhém
pobřeží, které bylo postrachem mořeplavců. Studený Atlantik,
rozpálená poušť bez známky života znamenaly smrt bez ohledu na to,
zda loď skončila v moři nebo na souši. Ráno se vydáme po slané
cestě (ano, je vybudována ze směsi místní půdy a slané vody) až po
místo s názvem Mys CAPE CROSS. Kromě toho, že je prvním místem v
Namibii kde se Portugalcům podařilo v roce 1484 přistát v čele s
mořeplavcem Diogo CAO, tak je i domovem desetitisíců lvounů, kteří
se zde vyvalují na slunci, chytají ryby, blázní ve vodě, soupeří o
samice. Obývají skalistý mys a přilehlou pláž. Jeden samec má 20-30
samic a vydávají neskutečné zvuky. Opravdu zapomněli jsme ...
zápach .... Pokud Vám vadí rybí zápach, tak si určitě vezměte šátek
na ústa. Nenechte si však tím pokazit dojem. Po příchodu a
vystoupení z auta Vás tento odér praští, ale po chvíli si na něj
zvyknete a začnete si užívat přítomnost lvounů. Je zde vybudována
cesta, aby se návštěvníci dostali do těsné blízkosti zvířat, ale
aby je nerušili. Někdy se lachtani ocitnou na cestě, a tehdy si
třeba dávat pozor, přece jen jsou to divoká zvířata. Na pláž je
zákaz VSTUPU, abychom je nerušili. Chceme zde být brzy ráno,
jakmile otevřou bránu parku, abychom měli šanci vidět i hyeny nebo
šakali, kteří sem přicházejí hledat potravu. Pozorujte chování
lvounů, pouta mezi nimi, boje samců o nejlepší pozice na okraji
vody ... Toto je unikátní divadlo, jak z dokumentárního filmu. Mys
Cape Cross je 127 km od Swakopmundu a my se do něj vrátíme zpět.
Přejedeme dále na jih do městečka WALVIS BAY a do zátoky, kterou
sezóně obývají tisíce růžových plameňáků. Mají zde ideální
podmínky, a kromě doby hnízdění zde tráví většinu roku. Potkáte je
na procházce po promenádě v centru města, nebo za městem na
přírodních plážích. Sledujte jejich tance a jak se krmí. Nocovat
budeme opět v SWAKOPMUND, které je němečtější než Německo samo s
vysloveně německou atmosférou z období Kaisera Wilhelma. Vynikající
restaurace, moře, skvělé nákupy, mořský vzduch nám zpříjemní pobyt.
Odvážlivci se vykoupou v oceánu, a pokud bude čas tak zájemci
absolvují fakultativní jízdu na terénních motocyklech quadbike
(čtyřkolkách) po dunách. Něco, co stojí opravdu zato, i pro ty, co
nemají řidičák! Pokud budete mít více času, navštivntě například
muzeum krystalů Kristall Galerie, kde mají v expozic údajně
největší kus kvartzového krystalu na světě, nebo příjemné akvárium,
kde uvidíte ryby a jiné mořské tvory žijící v této části Atlantiku.
Swakopmund se otevírá světu a turistický ruch zde za poslední roky
nabral na obrátkách
Den 4.
TWYFFELFONTEIN, DAMARALAND
Opouštíme Swakopmund a scenérie se mění. I přes blízkost oceánu je
zde nehostinná poušť. Rostliny zde žijí pouze ze vzdušné vlhkosti,
reálného deště je tu pomálu. Jak se vzdalujeme od pobřeží, země s
občasnými odolnými rostlinami se začne měnit. Rázem přibydou vyšší
rostliny, začne se objevovat tráva a keře. Hory po levé straně při
příjezdu do hornického městečka Uis se jmenují Brandberg, s
nejvyšším vrcholem Königstein s výškou 2.573 m.n.m, což je nejvyšší
hora v Namibii. To jsme se již ocitli v zemi původních lidí,
křováků. Patří do jazykové skupiny San a jsou známí klikacími a
mlaskacími hláskami. Na opačné straně pohoří se nachází místo se
skalními malbami známé jako White Lady. V tomto pohoří roste 350
druhů rostlin, z toho 11 je endemických a nenajdete je nikde jinde
na světě. Vstupujeme do země známé jako Damaraland, pojmenované po
jednom ze sanských kmenů. Pokud budeme mít štěstí, tak nám tu ráno
proběhnou přes silnici surikaty, známé z Kalaharské oblasti. Na
cestě se objevuje dopravní značka "pozor sloni". Právě zde se podle
ročního období pohybují rodiny pouštních slonů. Žije jich už jen
posledních několik set jedinců a najdete je v Damaraland a
Kaokoland v Namibii a v jižní Angole, kde však byly většinou
vystříleni. S dávkou štěstí je zahlédneme, popřípadě zbytky po
jejich hodování. Procházíme krajinou se skalami jakoby navalenými
od obrů. Země je neuvěřitelně fotogenická. Těsně před příchodem do
oblasti Twyfelfontein se nachází muzeum pod otevřenou oblohou
Damaris. Je to obdoba našich skanzenů. Zde se dozvíte něco o životě
křováků, uvidíte, jak žijí, co jedí, jaké léčivé rostliny používají
a jak se baví tancem a zpěvem. Zahrajete si s nimi hru, která
řešila i mezi vesnické spory? Twyfelfontein znamená "pochybný
pramen". Na jednom z míst se zachovala vysoká hustota skalních
rytin - Petroglyfy. Nacházejí se na místě, kde byla založena farma
Twyfelfontein, dokonce původní pramen je stále aktivní. Tato
skupina petroglyfů je zapsána na seznam UNESCO. Nejstarší z nich
mají přibližně 6000 let. Jsou zde vyobrazení lidé, zvířata a jejich
stopy, ale i bytost Lvího muže s lidskýma rukama a množství "map"
se zaznamenanými stálými a občasnými napajedly. Jsou to samozřejmě
předpoklady, pravdu se už asi nikdo nedozví. Samotné prostředí je
nádherné. Přespíme v blízkosti tohoto místa.
Den 5.
OPUWO
Procházíme Damaralandem a po hodině přicházíme k další zajímavosti.
Nachází se zde jeden z nejlépe dochovaných zkamenělých lesů na
světě. Předpokládá se, že stromy byly během obrovských záplav
přineseny řekami z centrální Afriky až do těchto míst přibližně
před 60 miliony let. Zde byly pohřbeny v hloubce až 1000 metrů a
postupem času erozí znovu přineseny na povrch. Uvidíme zde několik
kmenů a kusů stromů volně v přírodě. Mezi nimi roste fascinující
rostlina, kterou paralelně ve stejném období "objevili" dva lidé -
Thomas Baines a Rakušan Friedrich Welwitschia v roce 1859. Místní
obyvatelé rostlinu znali již tisíce let před nimi. V afrikánštině
(jazyk búrů) ji nazývají "twee-blaar-kanniedood", což v překladu
znamená "dvoulistá-nesmrtelná". Toto jsou její základní
charakteristiky. Rostlina má pouze dva listy, i když vypadá jako by
přes ni prošla kolona džípů a dožívá se velmi vysokého věku,
pravděpodobně až několik tisíc let. Roste pouze na pohraničí
Namibie a Angoly, přibližně 50-60 km od pobřeží, kde má dostatek
vzdušné vlhkosti padající z Atlantiku v této oblasti. Je jen málo
zvířat, které ji dokáží konzumovat, jedněmi z nich jsou přímorožci
a nosorožci. Zde si o rostlinách řekneme více. O pár kilometrů dál
ve městě Khorixas najedeme na asfaltovou cestu abychom z ní mohli
sejít hned za městem a pokračovat až po Kamanjab po prašné. V
Kamanjab nás čeká pevná cesta, která nás dovede až do Opuwa,
hlavního města Kaokolandu. Ten začíná někde na úrovni jihozápadního
rohu národního parku Etosha. Sledujte cestu kolem sebe, možná
uvidíte některé z divokých obyvatel tohoto regionu. Jak se blížíme
k Opuwo, vedle cesty přibývají termitiště. Stavby vysoké až 4 metry
zde dotvářejí opět jinou scenérii. Podíváme se na ně zblízka a
dozvíme se něco o termitech. Už druhým dnem jedeme oblastí, kde
bydlí lidé kmene Herero. Muži vypadají jako běžní obyvatel Namibie,
ale ženy jsou o něčem jiném. Mohutné dámy, které se oblékají do
zvláštních šatů, a ještě zvláštnějších čepců. Ve městě Opuwo je
uvidíme ve společnosti žen kmenů Himba a Zemba. Oba tyto kmeny žijí
v oblasti severní Namibie a jižní Angoly. Rozdíl je ve vzhledu.
Himbské ženy si tělo a vlasy natírají směsí hlinky (okra) a
kravského tuku, kdežto zembské ženy ne. Proto je i vzhled Himba tak
exotický. My půjdeme navštívit vesnici Himbů. Vesničky jsou
roztroušeny po krajině a splývají s okolím. Vejdeme do jedné z nich
a náčelníkovi předáme dárky ve formě mouky, oleje, tabáku, čaje a
sušenek pro děti. Vysvětlíme si způsob života těchto lidí, proč
ženy nosí kožené čepce a jak se myjí, když tu není téměř žádná
voda. Opuwo je zajímavé město, kde se mísí kultury a tradiční lidé
zde přicházejí do supermarketu nebo do banky. Dva světy se
setkávají na malém kousku.
Den 6.
OPUWO - ETOSHA
Dnešek je dnem přesunu k národnímu parku Etosha. Tento národní park
se rozkládá na ploše 22 300 km2 a jedná se o jedno z
nejoblíbenějších safari v Africe. Cesta povede suchou krajinou, po
většinu dnešního dne budeme kopírovat oplocení národního parku
Etosha. Jakmile překročíme červenou linii (veterinární kontrola),
dobytek se již nebude volně pást a nahradí ho opět divoká zvěř.
Podél cesty se často pasou prasata bradavičnatá nebo malé antilopy
travní. Při troše štěstí už narazíme i na zebry nebo žirafy.
Vítejte v oblasti Etosha. Etosha je nesmírně rozlehlá (asi třetina
rozlohy České republiky) a zvířata v ní opravdu rozmanitá. Začnete
počítat, kolik druhů jsme už viděli?
Pokud budeme mít zajištěné ubytování v oblasti Severní brány,
povede cesta z Opuwo na jih přes zpočátku suchou krajinu až k
hranicím s Angolou. Zde se svět kolem nás začne zelenat a přibude
voda. Podél hranice, kudy protékají také řeky Kavango a Kunene,
žije velké množství lidí. Voda = život. Země kolem nás se zazelená
a na mnoha místech budou jezera a rybníky, některé trvalé a některé
dočasné. Téměř všude uvidíme rybáře lovící ryby. Pozorujte je a
porovnávejte techniky. Možná uvidíme 20 lidí táhnout síť nebo
jednotlivce chytat na vlasec, nebo děti s pastmi na lov sumečků.
Nakoukněte jim do košíků a podívejte se, co ulovili.
V této části přibývají palmy a majestátné baobaby. Zastavíme se u
největšího z nich, který cestou máme. Baobaby jsou velmi zajímavé
stromy, většina druhů roste výlučně na Madagaskaru, pouze jeden
druh v pevninské části Afriky mezi obratníkem. Nakonec se od tohoto
zeleného ráje odkloníme a opět vstoupíme do suché oblasti, abychom
se přiblížili k naší lodgi.
Den 7.
ETOSHA NATIONAL PARK
Dlouho očekávané safari. Arabský výmysl, který si dosyta užijete
jen v Africe. Africká fauna je legendární a národní park ETOSHA Vám
ukáže svá tajemství. Perla mezi národními parky. 4.600km2 z jejích
22,5 tisícové rozlohy tvoří bílá, solná pánev. Zvířata zde mají
vyhrazenou většinu území a vy je nerušíte svou přítomností, ale na
druhou stranu je zde zvěře dost na to, abyste měli vynikající
safari a viděli maximum z africké divočiny. Žijí zde všechna
atraktivní zvířata, s výjimkou buvola, krokodýla a hrocha. Vzhledem
k nedostatku vody se jim zde nemůže dařit. Ostatní obyvatelé buše
jsou ale přítomni. Potkáte žirafy, nosorožce, slony, stáda zeber,
skákavých antilop, pakoně a množství Impal, skvělých skokanů ze
skupiny antilop. Nacházejí se zde také jedineční přímorožci
jihoafričtí, kteří jsou symbolem suchých oblastí Namib a Kalahari.
Pokud budete mít štěstí, natrefíte na šelmy. Vyskytují se zde
všechny velké kočky - lev, leopard a gepard. Hledejte šakali,
hyeny, pštrosi, hady, varany, želvy, orli, supi, karakaly. Park je
dobře přístupný i pro osobní auta, a tak si můžete udělat vlastní
safari, bez místního průvodce a přidat tak několik hodin ježdění
navíc. Nejlepší dobou je období sucha, kdy se zvířata zdržují při
napajedlech a vám stačí pouze čekat. Napajedel je zde více než dost
a různá zvířata mají oblíbená jiná napajedla. Některé z nich tak
máte větší šanci vidět. Například nosorožci, lvi a leopardi jsou
teritoriální a opakovaně se ve stejnou dobu vracejí ke stejným
místům. Stačí znát jejich zvyky a je tak větší šance je vystopovat.
Po období dešťů je zase zajímavá samotná pánev Etosha. Vznikne zde
jezero s rozlohou téměř 5000km2, které má maximální hloubku 20 cm.
Sem se na krátkou dobu sletí plameňáci ze širokého okolí, aby se
zde dosyta nakrmili řas, které v tomto mělkém, alkalickém jezeře
rostou. Jezero postupně vysychá a mění svou barvu. Z hnědo-červené,
přes zelenou, až do čistě bílé, když nadobro vyschne. Cesty jsou
výborně značené, informace o pohybu atraktivních živočichů
dostanete v každém ze tří kempů. Vše záleží už jen od vašich očí a
dávky štěstí. Obrovským lákadlem jsou sloni. Je to nejvýchodnější
část populace pouštních slonů. Pokud budete mít štěstí, uvidíte
mohutné samci obalené bílým bahnem. Když si je o pár dní porovnáte
se slony v Chobe, uvidíte rozdíl ve velikosti.
Den 8.
ETOSHA - RUNDU (GROOTFONTEIN)
Dnešní ráno nikam nespěcháme a máme možnost si trochu odpočinout.
Lodge poskytuje příjemné prostředí pro relaxaci uprostřed africké
divočiny. Dopoledne se posuneme směrem na jihu, a to k největšímu
meteoritu na světě, HOBA meteoritu. 50 tunový kus téměř čistého
železa, který zde nalezl místní farmář, když v roce 1920 oral své
pole pluhem taženým voly, je stále na svém původním místě. Obsahuje
82,4 % železa, 16,4 % niklu a 0,76 % kobaltu. Délku má 3 metry a
tloušťku 1 metr. Během dlouhých let z něj návštěvníci odsekávali
kusy a takto z něj "zmizela" pravděpodobně až jedna tuna. Je
neuvěřitelné, že taková vzácnost je stále na svém původním místě,
na farmě, kam dopadl před přibližně 80 tisíci lety. Proč se tu
nezachoval kráter? Pozor na hlavu! Mezi farmami přicházíme až do
burského města Grootfontein. Kdysi významná železniční stanice je
na křižovatce cest na sever, jih a severovýchod. My pokračujeme
dále na severovýchod k Angolské hranici. Přicházíme do města Rundu,
které je na začátku Kapriviho pásu. Dnešní noc strávíme podle
možností v Rundu nebo u Grootfontein.
Den 9.
GROOTFONTEIN - KATIMA MULILO
Opustíme centrální Namibii a vydáme se na sever. Ať už z
Grootfontein nebo Rundu, dostaneme se na břehy řeky Kavango.
Ocitneme se u hranice s Angolou v zelené, relativně hustě zalidněné
oblasti, která se nazývá Caprivi strip. Úzký pás Namibie, dlouhý
570 km a široký 15-25 km jí zajišťuje spojení se Zambií a přístup k
nerostným bohatstvím této země. Caprivi je nejlidnatější částí země
a zároveň nejzelenější. Angolské řeky sem přinášejí vláhu, stromy
jsou větší, listy zelenější a dřevo častější. Je to i migrační zóna
slonů a psů hyenovitých, tak mějte oči na stopkách. Zastavíme se po
cestě v některé z typických vesnic místních lidí. Uvidíme jejich
snadný způsob života. Stromů je zde dostatek, a tak zde vedle cest
uvidíme velké množství vyřezávaných výrobků. Budeme procházet i
místy, která jsou chráněné a nejsou zde žádné vesnice, na druhé
straně oblasti obývané množstvím lidí. Ve městě Divundu natankujeme
a přejedeme po mostě přes řeku Kavango, která se zde stáčí na jih a
vstupuje do Botswany. Řeka pramení v Angole a zde ji říkají Rop
Cubango. V Namibii je to Kavango a v Botswaně Okavango, až se po
1600 kilometrů dlouhé pouti rozlije do jedné z největších
vnitrozemských delt na světě v národním parku Moremi. V dávné
historii byla tato řeka pravděpodobně hlavním zdrojem obrovského
jezera Makgadikgadi v centrální Botswaně. V Namibii řeka klesá o 4
metry na krátkém úseku na místě, kterému říkají Popa Falls. Jsou to
spíše peřeje než reálný vodopád. My pokračujeme dále po kvalitní
asfaltové cestě až do posledního města v Namibii, Katima
Mulilo.
Den 10.
KASANE, NÁRODNÝ PARK CHOBE
Po noci strávené v tomto provinčním městě odjíždíme na jih na
hranice s Botswanou. Překročíme hraniční přechod Ngoma Bridge a
jsme v Botswaně. Mezi oběma hranicemi je most přes řeku Chobe. Na
botswanské hranici jsou nádherné baobaby, které dodávají přechodu
exotický nádech. Vstupujeme do nejdemokratičtější země Afriky,
která je politicky vyspělejší než Slovensko. Hned za hranicí se
zaregistrujeme a vstoupíme do národního parku Chobe. Během tranzitu
nemůžeme zastavit a fotit zvířata, ale věříme, že během jízdy něco
zajímavého uvidíme. Nejčastěji jsou to sloni, objeví se ale i různé
antilopy, žirafy. Po příjezdu do Kasane, města na okraji parku, se
přesuneme na místo, kde se nalodíme, čeká nás plavba v národním
parku po řece Chobe. Chobe national park je jedním z nejlepších
národních parků na světě a živým důkazem, že Afrika si své přírodní
bohatství dokáže efektivně chránit. Budeme se plavit po řece a
pozorovat zvířata z jiného úhlu. Dostaneme se blíže k hrochům,
krokodýlům a ostatním zvířatům, která jsou úzce navázány na vodní
prostředí. Jedinečný zážitek je umocněn zapadajícím africkým
sluncem. Říká se, že v Africe jsou západy slunce nejkrásnější.
Budete s tímto tvrzením souhlasit? My věříme, že ano.
Den 11.
KASANE - VICTORIA FALLS
Dnes nás čeká dopolední safari v Chobe. Vyrazíme brzy ráno. Chobe
je úplně jiný typ parku než Etosha. Je méně známý, ale životem
překypující park. Nejčastější způsob návštěvy tohoto parku je
vožení se po břehu stejnojmenné řeky. Můžete si zvolit ze dvou
způsobů. Buď tradiční cestou autem, nebo z lodi, co jsme
absolvovali již první den po příchodu do Kasane. Auto vám umožní
vidět břeh řeky a také buš a les dál od vody. Nejlepší je období
sucha (od května), kdy se zvířata stahují k řece, protože park nemá
dostatek napajedel. Cesta vodního safari je další možností. Zvěř je
na přítomnost lodí zvyklá a nemají problém, pokud zakotvíte těsně u
nich. Takto si můžete vychutnat pohled na pijící nebo krmící se
slony, různé druhy antilop, včetně vzácných a plachých antilop
obrovských a antilop koňských. Voduška červená je zde běžná, stejně
jako hroši a krokodýli. Ty máte možnost se z lodi prohlédnout z
minimální vzdálenosti. V parku žijí všechna zvířata, která se běžně
na safari dají vidět kromě nosorožců. Ty bohužel pytláci vybily a
zbývajících pět bylo přestěhováno na nedalekou záchrannou stanici.
Zajímavé je městečko Kasane, které bezprostředně sousedí s parkem.
Přes den se po ulicích potulují rodinky prasat bradavičnatých a v
noci je možné potkat buvoli nebo slony, krátící si cestu přes
městečko k pastvě na břeh řeky Chobe. Hlavním lákadlem národního
parku jsou právě chobotnatci, kterých se zde nachází neuvěřitelných
130.000 z celkového počtu 170.000, kteří se vyskytují v celé
Botswaně. Díky celoročně tekoucí řece je zde život. Po safari
odjíždíme na zimbabwskou hranici vzdálenou z centra města 11 km. Na
hranicích si pořídíme víza do Zimbabwe Délku čekání těžko
odhadnout, ale počítejte s cca 1,5 hod. Na hranici si dávejte pozor
na kočkodany a paviány, kteří se snaží z aut ukrást nějaké jídlo.
Po přechodu hranic nás čeká cesta zimbabwským národním parkem
Zambezi po dobré asfaltce až do města Victoria Falls. Jsme na
Viktoriiných vodopádech. Jeden z přírodních divů světa, s názvem
Mosi Oa Tunya / Kouř, který hřmí. Hned se vydáme prohlédnout si
tento div. Vstoupíme do areálu a projdeme se po celé délce této
strany vodopádů od Devil`s Cataract až po vyhlídku na most. Celková
délka vodopádů je 1700 metrů a hloubka kolem 110 metrů. David
Livingstone, kterému vodopády ukázaly místní obyvatelé během jedné
z jeho průzkumných cest v roce 1855, je pojmenoval po britské
královně Viktorii. V původním jazyce Sothů se jmenují Mosi Oa Tunya
a tento název je i na oficiálním seznamu přírodních památek a na
seznamu UNESCO. Prohlídku začneme u Livingstonovy sochy a skončíme
o 1200 metrů dále na vyhlídce na most přes řeku Zambezi. Tento je
ještě pozůstatek doby budování železnice, kterou si předsevzal
postavit Cecil Rhodes. Tato měla spojovat Kapské město s Káhirou.
Dílo se mu nepodařilo dokončit. Rhodes je pohřben na kopci v
národním parku Matopos v Zimbabwe. My se po hraně vodopádu budeme
procházet po jednotlivých vyhlídkách. Počítejte, že v období sucha,
kdy je průtok nejmenší na místě u hlavního vodopádu zmoknete. Během
velkého průtoku, kdy jsou vodopády plné, budeme mokří téměř po
celou procházku. Neexistuje ideální stav řeky, kdy teče hodně vody
a nezmoknete. Každá doba však má své "pro" a návštěva vodopádů je
vždy jedinečným zážitkem.
Den 12.
VICTORIA FALLS
Volný den na vodopádech, během kterého můžete absolvovat různé
fakultativní aktivity. Pokud jste aktivní a nemáte rádi odpočinek,
zvolte si 3v1. Absolvujete vyhlídkový let vrtulníkem nad vodopády,
setkání se lvy v soukromé rezervaci a budete se při západu slunce
plavit po řece Zambezi v národním parku na klidné řece nad
vodopády. Zde máte šance spatřit slony, žirafy, antilopy, hrochy a
krokodýly na břehu či ve vodě. Let vrtulníkem nezabere mnoho času.
Viktoriiny vodopády byly v roce 2008 zapsány na seznam 7 přírodních
divů. Proleťte se nad tímto zázrakem a užijte si pohled na "Kouř,
který hřmí" z výšky 600 metrů. Za 12 minut uděláte nad vodopády dvě
"osmičky" a každý tak má šanci se spravedlivě pokochat. Celá
aktivita trvá přibližně 1,5 hodinu, odlety jsou každých 30 minut.
Poletíte nad horním tokem řeky před vodopády a přes samotné
vodopády k místu, kde začíná úžasný kaňonový systém řeky Zambezi.
Vstupné do národního parku ve výši 15 USD se hradí přímo na
místě.
Ochrana přírody je stále aktuálnějším tématem, proto se i my v
snažíme podporovat smysluplné projekty. Jedním z nich je projekt na
záchranu afrických lvů. Záchranná stanice ve Victoria Falls ve
spolupráci s organizací ALERT odchovávají a připravují lví skupiny
k vypuštění do volné přírody v Zimbabwe ale i jinde v Africe.
Podívejte se podrobně na cíl projektu, podpořte tuto unikátní
aktivitu a zažijte setkání se lvy tváří v tvář. Nejprve se do těsné
blízkosti lvů dostanete při jízdě chráněným autem a následně ve
speciálně upravené pozorovatelně, kde budete moci pořídit ty
nejúžasnější fotky lvů při krmení. Pozorovatelna je pod úrovní
terénu, takže vaše fotografie získají unikátní úhel, kterého byste
ve volné přírodě neměli šanci dosáhnout. Při tom všem od vás tito
majestátní páni savany budou vzdáleni jen pár metrů. Dokonalý
zážitek, který si milovníci lvů nesmí nechat ujít.
Sjíždění řeky Zambezi je považováno za nejdivočejší komerční
rafting na světě. To znamená, že je určen téměř všem. Množství
peřejí a kilometrů ujetých za jeden den určuje hladina řeky.
Zážitek je však garantován, ať projedete peřejí 14 nebo 17. Tato
půldenní aktivita bývá nejsilnějším zážitkem na zájezdu vůbec.
Běžně zdatný člověk bez strachu z vody ho zvládne. Zažijte pocit
splavu teplé ale dravé vody, a udělejte takto Vaši dovolenou více
adrenalinovou. Cena zahrnuje: dopravu, rafting, výstroj. Poplatek
za vstup do národního parku ve výši 10 USD / 1 osoba platí každý
osobně přímo na místě.
Pokud chcete zažít další zemi, vydejte se na půldenní výlet do
Zambie. Navštívíte městečko Livingstone a stejnojmenné muzeum,
které se věnuje přírodě a historii této oblasti. Nedaleko se
nachází ukázková tradiční vesnice, kde živě uvidíte, jak kdysi žili
lidé u Victoria Falls. Cestou se můžete podívat i na vodopády ze
Zambijské strany. Z které jsou hezčí? Na to asi odpověď neexistuje,
z každé jsou jiné, ani lepší, ani horší. Stále nemáte dost a máte
rádi hodně adrenalinu? Skočte si bungee do 111metrové rokle, kde se
téměř dotknete vody v Zambezi. A pokud chcete adrenalinu ještě
více, na zipline překonejte kaňon Zambezi, a navíc se zhoupněte na
houpačce z mostu. Udělejte krok do neznáma a pohoupejte se na laně
kousek nad hladinou vody.
Jezdili jste v Thajsku, Indii nebo na Srí Lance na indických
slonech? Vyzkoušejte afrického. Není to tak běžné, jelikož afričtí
sloni nebyli využíváni pro práci a chybí zde tato historie. O to je
tento zážitek unikátnější. Potápěli jste se se žraloky? Co takhle
krokodýl? V malém nákupním centru Elephant walk toto můžete zažít.
Ponořte se do bazénu s obrovskými krokodýly nilskými.
Máte rádi nákupy? Na místním trhu nebo v krámcích na hlavní ulici
si užijete. Zde dokoupíte to, co Vám ještě chybí. Hledejte a
smlouvejte. Koneckonců, Victoria Falls je nejlepší místo v Africe
na tyto aktivity. Vyberte si.
Den 13.
VICTRIA FALLS - EVROPA
Dnes máte ještě dopoledne čas absolvovat aktivity, na které Vám
nevyšel čas předešlý den, nebo si jen tak odpočinout v zahradě před
nastávající cestou domů. Kolem 10:30 nastoupíme do autobusu a
odvezeme se na letiště. Přejdeme imigrační kontrolou a oficiálně
tak opouštíme tuto exotickou krajinu. Poslední pohled na africkou
oblohu a odlet z Victoria Falls přes Johannesburg domů. Na letišti
v Johannesburgu máte šanci ještě dokoupit poslední suvenýry. Mají
tu slušný výběr, myslete však na váhové a rozměrové limity, protože
už máte k dispozici jen příruční zavazadlo a budete cestou domů
přestupovat.
Den 14.
EVROPA
Přílet domů.
|
zpět
